Facebook
Instagram
Změnit partnera nelze, ač by si to řada z nás přála. Přimět partnera, aby se změnil, ale ano! V čem spočívá kouzlo?
1. Pátrejte po příčině
Nespoléhejte se na vlastní úsudek ohledně chování partnera. Přinejmenším si jej několikanásobně ověřte. Za opakované projevy chování ve většině případů stojí něco hlubšího.
Vezměte si třeba situaci, kdy protějšek každou noc zůstává dlouho do noci vzhůru a pije u toho alkohol. Že by to byl projev nezralosti? Pravděpodobně vyloučeno. Zvlášť pokud se tomuto životnímu stylu oddává doma a ne v baru s přáteli. Zeptejte se ho, proč to dělá. Kvůli odpočinku? Zmírnění úzkosti? Chce se vyhnout zodpovědnosti? Snažte se porozumět jeho motivaci, než se ho pokusíte popostrčit.
2. Formulujte jako psycholog
Když už teď víte, co zaviňuje chování vašeho partnera, můžete se pomalu přesunout k „nápravě“. Ujasníme to pro jistotu hned na začátku – nikdy nedávejte rady.
V protějšku se spustí obranné mechanismy a vyloží si to způsobem „co mi má kdo říkat, jak se mám chovat“. Rady, ať už to myslíte jakkoliv dobře, pochopí jako kritiku nebo odsouzení. A tím si partnera „uzamknete“.
Mnohem chytřejší je si s partnerem na téma jeho zlozvyku (samozřejmě toto slovo v jeho přítomnosti nevolte) promluvit. Vyjádřete svůj názor i návrh, jak byste tento problém řešili. Tím vlastně jen přeformulujete radu, která se nabízela na začátku. Efekt umocníte opakováním myšlenky jinými slovy. S větší pravděpodobností tak nasadíte partnerovi brouka do hlavy.
A skvěle účinkuje i to, pokud v rozhovoru s dotyčným zopakujete jeho slova. Navodíte tím dojem, že jste ho nejen dobře poslouchali, ale mu i porozuměli.
3. Buďte modelem chování
Ukažme si to rovnou na příkladu. Akční žena by ráda přiměla svého muže, aby jí častěji doprovázel do společnosti či na cestách. Jenže on je spíše domácí typ. Asi tušíte, že přemlouvání, nebo snad vydírání, úplně nezafunguje.
Je fyziologicky dokázáno, že mozek obsahuje tzv. zrcadlové neurony, díky kterým máme přirozený sklon napodobovat lidi, kteří se nám zamlouvají. Návod na změnu muže-pecivála se tedy dá poměrně snadno odvodit. Žena vyrazí na cesty sama, a ukáže tak partnerovi, jaká zábava cestování může být. Při opakování (a s trochou štěstí) svůj protějšek inspiruje. A ten nakonec dobrodružství naplánuje třeba i sám.
Tento model funguje výborně z toho důvodu, že partnerovi ukazuje, ale nepřikazuje. Druhým důvodem je jeho pozitivní nastavení. Funguje na principu „podívej, co bys mohl začít dělat“, nikoliv „proč už s tím nepřestaneš“. Cítíte ty nuance v tónu sdělení?
4. Nastavte hranice
Přijetí destruktivního chování partnera není to nejlepší, co pro něj můžete udělat. Pokud si svým počínáním škodí, ba ohrožuje sebe i vás, je načase stanovit pevné hranice. A ano, znamená to, že pokud je protějšek překročí, vztah zaznamená vážnou trhlinu… Ujasněte si naprosto jasně, co přijmete nebo ne. Narovnáte tak svůj vztah. A budete mít k sobě blíž.
5. Jděte příkladem
Vaše připomínky k partnerově chování naberou maximální důvěryhodnosti, když budete dřít sami na sobě. Pracujte třeba na zlozvyku, který protějšku enormně vadí. Člověk je ochotnější ke změně, pokud ji podstoupí někdo opravdu blízký. Pamatujte ale na jedno – vztah utváří dva lidé. A jsou si v něm rovni. Proto nechtějte po partnerovi něco, co byste nebyli schopni podstoupit vy.
