Facebook
Instagram
Běžně rozlišujeme tvary, chutě, vůně, zvuky nebo barvy odděleně. To neplatí pro synestetika, člověka, který má smysly vzájemně smíchané. Dříve byla synestezie považována za raritu, výmysl nebo projev intoxikace, současné výzkumy ukazují, že je vlastní mnohým z nás.
Zvláštní způsob smyslového vnímání, kdy se dva či více smyslů vzájemně prolínají, připomíná zážitky po požití psychedelik jako LSD. Jenže vedle tzv. nepravé synestezie, která má příčinu v chorobném stavu mozku nebo konkrétní psychedelické látce, existuje i pravá synestezie. Vyskytuje se asi u jednoho člověka z 250 a jde o přirozený stav, člověk synestezii prožívá od dětství po celý život.
Barevná písmena a číslovky
Nejčastější podobou synestezie je barevné vidění některých písmen a čísel, pro synestetika je například dvojka vždy žlutá. Barvy mohou provázet i konkrétní tóny nebo tvary. U každého synestetika je smyslové vnímání individuální, a tak zatímco jeden propojuje barvy třeba se sluchovými smysly, další zase může propojit konkrétní chuť a dotek, takové jablko pak třeba může chutnat ostře. Některá slova může synestetik spojovat s čichovými vjemy, další třeba s pocity prostoru. Březen tak může být například vpravo dole.
Zdá se vám to příliš abstraktní? Pak vězte, že synestesie byla vlastní údajně takovým osobnostem, jako byl malíř Vincent van Gogh, hudební skladatel Ludwig van Beethoven, básník Charles Baudelaire nebo spisovatelé Vladimir Nabokov a Edgar Allan Poe.
Začalo to Darwinem, resp. jeho synovcem
Synestezii poprvé popsal synovec Darwina Francis Galton jako podivuhodnou schopnost duše. Bylo to v roce 1880, ale až nyní se dostává do hledáčku vědeckého zájmu.
Není považována za psychickou poruchu nebo patologický stav, ale spíše dar širšího vnímání světa. Není výplodem fantazie, ale spekuluje se o zvýšeném počtu spojení nervových buněk v mozku synestetiků. Původ synestezie není zcela objasněn, ale jistě hrají roli i dědičné faktory.
