Nechutné obrázky na cigaretách. Mají psychický dopad? Ptali jsme se skutečných kuřáků

„Já osobně nekouřím, ale moje maminka ano. Dělá si z těch obrázků akorát srandu. Nedávno požádala o cigarety s tou rakovinou, protože si prý skládá pexeso a tenhle ještě nemá. Prodavačka šla do kolen,“ napsala nám Dana Ondráčková (25), kastelánka, jejíž mamince je 64 let.

„Na mě ty obrázky určitý efekt měly, už to není tak abstraktní. Až s příchodem obrázků jsem začal víc uvažovat o zdravotních dopadech kouření, do té doby jsem se zaobíral spíš ekonomickými a sociálními,“ říká Filip Papež (27), CBD Assistant ve společnosti P&G, který pochází z Vlašimi.

Fotografka Pavla Hartmanová (22) z Prahy připojuje fotku jednobarevného pouzdra s komentářem: „Pořídila jsem si fešný obal.“

Typický černý humor Čechů nezklamal, podle všech výpovědí se ale zdá, že i my máme nějaké limity.

Každopádně nám to s rozřešením úvodní otázky moc nepomohlo. Jak se to tedy s těmi „nechutnými“ obrázky má? Skutečně pomáhají chránit naše zdraví, nebo se jen vláda špatně podívala do křišťálové koule? Podívejme se, co říká věda.

„Takhle dopadnout tedy nechci“

Světová zdravotnická organizace ve svém bulletinu chválí účinnost obrazových varování na cigaretových krabičkách. „V mnoha zemích stále více kuřáků uvádí, že získávají informace o zdravotních rizicích kouření spíše z výstražných štítků než z jakéhokoliv jiného zdroje kromě televize.“

Obrazové výstrahy účinkují lépe než jen textová varování. Jsou výraznější, efektivnější ve vzdělávání kuřáků a lépe motivují ke skoncování s cigaretami. Organizace se přitom odkazuje na řadu studií.

Mohlo by Vás zajímat:

„Nejstarší člověk světa“ odešel. Těžký kuřák se dožil 146 let

Například průzkum ITC Four Country Survey srovnával účinnost obrazového a textového materiálu na cigaretových krabičkách. Sledoval změny v chování kuřáků po zavedení obrázků v Austrálii v roce 2005 a textových varování v Británii v roce 2003.

Byli to právě Australané, kteří měli podle závěrů větší předpoklady k abstinenci.

I na Thajce měly obrázky nemocí z kouření dopad. Když v roce 2006 zakryl horní polovinu krabičky depresivní motiv, určité procento obyvatel připustilo, že začalo více přemýšlet o zdravotních rizicích kouření. Obrázky mají podle Světové zdravotnické organizace plošnější dopad, protože nevyžadují vyšší stupeň gramotnosti oproti nápisům.

S konkrétními čísly přišla italská studie v roce 2012. Varování o škodlivosti cigaret na krabičkách přineslo osvětu u 95 % z celkových 270 účastníků. Z nich 14 % zredukovalo počet vykouřených cigaret denně a 5 % se pokusilo se zlozvykem skončit.

Zajímavé je, že skoro polovina účastníků (45 %) neměla tušení o skutečném dopadu lehkých cigaret na jejich zdraví. Obrázková varování působila emotivněji na ženy. Přiměla je změnit značku cigaret.

Zdá se, že vlády na celém světě mají kuřáky tam, kde chtějí. Nezáleží přitom na výběru fotek, z nichž se obrací žaludek. Nejde čistě jen o vizualitu. Ale to, jak si pohrávají s naším mozkem…

Budí strach.

Zvítězí lidová tvořivost?

Výzkumníci z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii sledovali procesy mozků 19 kuřáků prostřednictvím magnetické rezonance. Monitorovali je při prohlížení 24 různých varovných obrázků, které se objevují na cigaretových krabičkách.

Ty rozdělili do dvou skupin – s větším emocionálním dopadem (např. nemocné plíce, hnisající zuby nebo mrtvoly) a „snesitelnější“ (kyslíková maska či náhrobek).

A právě méně přijatelné snímky vyvolaly větší aktivaci v těch částech mozku, které zaznamenávají emoce jako strach a které jsou propojené s dlouhodobou pamětí.

Obrázky na cigaretách se tak podle všeho strefují do nejcitlivějšího.

Že strach patří k nejúčinnějším motivačním nástrojům ke změně, se neostýchá uvést ani Světová zdravotnická organizace.

Nezapomněly ale vlády na něco, co by jejich cíle mohlo sfouknout jako domeček z karet?

Ano, lidová tvořivost nebo chcete-li vynalézavost, vyčůranost. Na internetu se po zavedení varovných obrázků začaly rozmnožovat návody na to, jak je zakrýt. Můžete si uháčkovat pěkné pouzdro, přendat cigarety do tabatěrky nebo je přelepit černou izolačkou. To vše v souladu s legislativou.

Průzkum ITC Four Country Survey v Austrálii ale popírá, že by vyhýbavé chování nějak snížilo počet těch, co se rozhodnou s kouřením skončit nebo co se o to alespoň pokusí. „Ve skutečnosti tyto reakce ukazují pozitivní dopad,“ cituje WHO.

Opravdu ale chtějí ti, pro něž je kouření požitek, připomínat odvrácenou stranu jejich formy potěšení? A zdalipak se dočkáme podobných obrázků na alkoholu, polotvarech a výrobcích s vysokým obsahem cukru?

Autorka článku: Andrea Vránová (nekuřačka)