
Po smrti milovaného manžela Renatě trvalo, než se rozhodla znovu zkusit štěstí v lásce. Když potkala nového muže na seznamce, nejprve měla naději, ale pak zjistila, že se ji jen někdo snaží přelstít.
Po manželově smrti jsem dlouho neměla chuť se s někým seznamovat. Byli jsme spolu dvacet let, jeho odchod byl rychlý a krutý. Trvalo mi skoro dva roky, než jsem vůbec otevřela možnost nového vztahu. Pak mi dcera ukázala aplikaci. Nechtěla jsem nikoho hledat, spíš jsem se jen dívala, kdo tam je.
Začala jsem si s ním psát
Pak mi napsal muž s profilem bez fotky, ale jeho zprávy byly jiné než ostatní. Nebyly trapné ani laciné. Psal chytře, s nadhledem, s lehkým humorem, a přitom věděl, kdy být citlivý. Po dlouhé době jsem se smála u telefonu a těšila se, až mi zase napíše.
Říkal, že si zatím nechce dávat fotku, protože je opatrný. „Už se mi stalo, že se moje fotka šířila internetem bez mého souhlasu.“ Přišlo mi to zvláštní, ale zároveň mi to lichotilo. Psali jsme si týdny. Každý večer. O všem. O dětech, o jídle, o tom, co jsme zažili. Měla jsem pocit, že mě zná. Věděl, co mě rozesmutní i co mě rozesměje.
Jednou jsme si psali o našich dobrodružstvích a výletech a on mi popsal situaci, kterou jsem přesně prožila s manželem. Bylo to něco, co se stalo před lety, když jsme s manželem byli na výletě. Nechtěla jsem věřit, že by se mu mohlo stát přesně to samé. Tehdy mě poprvé napadlo, že něco nesedí.
Hrál to na mě
Začala jsem být podezřívavá. Pátrala jsem po drobnostech. Všimla jsem si, že používá výrazy, které používal můj muž. Časem dokonce použil i přezdívku, kterou mě oslovoval manžel.
Jednou v noci jsem šla k jeho starému počítači, který jsem si schovala a nikdy nevybalila. Ležel ve sklepě v krabici. Vzala jsem ho nahoru, zapnula a po chvíli hledání jsem našla složku s koncepty dopisů. Většina byla rozepsaná. A některé věty byly doslova ty, které jsem v posledních týdnech četla na svém mobilu.
Zamrazilo mě. Nevěděla jsem, co to znamená. Pak mi došlo, že počítač byl stále připojený na staré účty, které jsem po manželově smrti neřešila. Vůbec mě nenapadlo, že bych měla řešit jeho digitální stopu. A najednou to celé dávalo smysl.
Tomu člověku jsem napsala, že už nechci, aby mi psal, že je to zvrácený žert. Už neodpověděl. Možná ze mě časem chtěl vymámit peníze nebo něco dalšího, ale vybral si opravdu příšerný způsob. Jsem ráda, že jsem to prokoukla.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].