Roman (52): Dcera chce, aby ji k oltáři vedl nevlastní táta. Chápu ji, ale strašně mě to bolí

depresivní
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI

Roman se po rozvodu snažil zůstat součástí života své jediné dcery, ale ne vždy se mu to dařilo ideálně. Eliška vyrůstala s matkou a jejím novým partnerem. Dnes má ale s Romanem hezký vztah. Ten nyní bolestně narušilo to, že Eliška oznámila, že k oltáři ji povede její nevlastní táta.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 10. 10. 2026 11:30

S bývalou ženou jsme se rozvedli, když bylo Elišce jedenáct. Nebyl to hezký rozvod a první roky jsme spolu komunikovali hlavně prostřednictvím právníků. Dcera zůstala s mámou a já ji měl každý druhý víkend a část prázdnin. Později už rozhodovala sama, kdy přijede.

Nikdy jsme se jeden druhému neztratili a myslím, že máme hezký vztah. Zároveň si nenamlouvám, že jsem byl u všeho. Když bylo Elišce třináct, nastěhoval se k nim Pavel, dnešní manžel mé bývalé ženy. Byl tam, když měla velké problémy ve škole, když dělala s odřenýma ušima maturitu nebo potřebovala večer odvézt z brigády. Já byl její táta, ale on byl muž, kterého měla každý den doma…

Čekal jsem, že ji povedu já

Když mi Eliška oznámila zásnuby, měl jsem obrovskou radost. Jejího přítele znám několik let a mám ho rád. Automaticky jsem předpokládal, že dceru povedu k oltáři. Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být jinak.

Minulý týden mě pozvala na kávu. Byla nervózní a dlouho chodila kolem horké kaše. Pak řekla: „Tati, já bych chtěla, aby mě k oltáři vedl Pavel.“ Chvíli jsem neřekl nic. Nakonec jsem ze sebe dostal: „Aha. Takže tam ani nemám chodit, nebo co?“ Okamžitě jsem věděl, že to byla hloupá reakce. Eliška se rozplakala.

Pavel tam prostě byl

Nejhorší je, že proti tomu muži nemůžu říct jediné špatné slovo. Nikdy se mi nesnažil dceru přebrat ani ji nenutil, aby mu říkala tati. „Pavel mi mnohokrát hodně pomohl a podpořil mě, bez něj bych ani neodmaturovala. Chtěla bych mu tím poděkovat,“ vysvětlila mi Eliška. Rozumově to chápu. Jenže pak si představím, jak sedím mezi hosty a sleduji jiného chlapa, který vede moji jedinou dceru k oltáři!

Když jsem se svěřil sestře, připomněla mi, že po rozvodu jsem se nechoval zrovna hezky a také jsem mohl být vůči dceři aktivnější. Hodně jsem pracoval, byl na bývalou naštvaný, několikrát jsem zrušil víkend a později měl vztah, kterému jsem věnoval hodně času. „Ty jsi sice Eli táta. Ale Pavel tam prostě byl, když to nejvíc potřebovala,“ řekla. To se vůbec neposlouchalo dobře, ale sestra je spravedlivá až do morku kostí – bývalou neměla v lásce, přesto mi řekla pravdu natvrdo.

Nechci jí pokazit svatbu

Eliška dokonce navrhla, že by ji mohl každý z nás vést kus cesty. To nechci. Připadalo by mi, že to dělá jen proto, aby mě uklidnila. Řekl jsem jí, že je to její svatba a její rozhodnutí budu respektovat. Popravdě ale nemám vůbec chuť na tu svatbu chodit. Vážně přemýšlím, že „onemocním“.

Na dceru se nezlobím, jen mě její rozhodnutí strašně bolí a také jí nechci zkazit svatbu. Asi bych nebyl dobře naladěný a vím, že když si dám pár skleniček, tak bych mohl i něco nevhodného říct. Ale nejít dceři na svatbu? Strašně se v tom celém „plácám“.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články