
Roman se před pěti lety rozvedl. Nebyl ideálním manželem a až po rozvodu zjistil, kolik pro něj manželka znamenala.
Byli jsme mladí a hloupí. Mnohokrát nám rodiče říkali, abychom si dávali pozor. Smáli jsme se jejich obavám až Berenika zjistila, že je těhotná. A tak nám rodiče vystrojili svatbu. Nebylo nám ani dvacet let.
Krásné roky na začátku manželství mě bavily
Asi osm let jsme byli šťastní a spokojení. Rodiče nám sehnali menší byt na okraji města. Narodil se nám syn. Za dva roky se nám narodila dcera a pak další. Rodiče nevěřícně kroutili hlavami. „Vy jste jako králíci. Brzděte,“ zlobila se moje matka. Ale my je nevnímali. Připadali jsme si dospělí a patřil nám svět.
Ani nevím, jak jsme děti vychovali. Jak jsme byli mladí, měli jsme energii a moc jsme nějakou výchovu neřešili. Možná trochu nezodpovědné, ale nás zajímalo jen to, aby děti uměly pozdravit a poděkovat. Vše ostatní nebylo důležité. Měli jsme jasno. Dcery budou prodavačky a syn automechanik.
Své ženy jsem si nevážil
Ve třiceti jsem měl pocit, že mi něco utíká. Začal jsem honit v podniku každou sukni. Berenika to nesla těžce a to ani neměla tušení, že ji podvádím. Myslela si, že se ženami pouze flirtuji. Naše spokojené manželství narušily hádky. Začali jsme navzájem vnímat svoje chyby a postupně jsme se odcizovali.
Až došlo na rozvod. Doslova jsem se těšil na moment, kdy budu sám. Kdy si o svém životě budu sám rozhodovat a nebude mě neustále komandovat a hlídat manželka. Bohužel po krátké době jsem zjistil, že to, na co jsem se těšil, není tak bezvadné jak to původně vypadalo.
Stesk po bývalé manželce mě sžírá
Uvědomil jsem si, že se mi po bývalé manželce stýská. Byli jsme spolu velkou část života a já si zvykl na to, jakým způsobem se o mě starala, jak zabezpečila chod domácnosti a jaké teplo rodinného krbu zajistila. Často se mi zdálo o jejím úsměvu. Když jsem spal, zdály se mi o ní erotické sny. A najednou jsem si uvědomil, že Berenika byla úžasná ve všem.
Topil jsem se ve svých pocitech, ale moje ego mi nedovolilo jít k bývalé manželce škemrat. Nechtěl jsem vyložit karty a kdykoliv jsme se potkali, hrál jsem spokojeného chlapa. Dokonce jsem se pokusil o seznámení s jinými ženami, ale ze schůzek jsem odcházel zklamaný. Žádná nebyla moje Berenika. A tak sedím sám v prázdném bytě a vzpomínám. Ještě, že máme děti a společně se scházíme na rodinných oslavách.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].