Vítejte v domě spisovatele Michaela Viewegha na Sázavě: Pozemek mu prodala maminka a v kuchyni skrývá obří pec

Spisovatel Michal Viewegh nechal Lifee.cz s pořadem Vítejte projít svůj dům na Sázavě a dodal informaci, kterou možná mnozí nevědí: „Jsme tady takový viewegovský klan. Naproti bydlí brácha, domek má jako letní sídlo, jinak bydlí v Praze. Za ním bydlí maminka v takové malé zrekonstruované chatičce. A na druhé straně stojí domeček mé nejstarší dcery Míši. Takže jsme všichni pohromadě.“

Vítejte u Ireny Obermannové: Chalupu v bývalých Sudetech objevila její babička, ukrývá tři koupelny i kuchyň pro všechny generace

Michal Viewegh má na terase ponk

Jak dlouho tady bydlíte?
Podle věku naší dcery to můžu říct přesně. Narodila se nám tady a z porodnice jsme ji vezli sem, ještě jsme to neměli ani zařízené. Takže nějakých dvaadvacet let. Tehdy jsem měl byt v Praze na náměstí generála Kutlvašra, krásný, v secesním domě, ale chtěl jsem si postavit domek. Knížky se tenkrát ještě prodávaly, takže spisovatelé byli relativně bohatí lidé, což dnes zdaleka neplatí. Logicky se nabízel pozemek proti domu mých rodičů, který mi maminka mohla prodat za rozumnou cenu.

Byl to váš nápad, jak dům bude vypadat?
Hledal jsem typ domu, který se sem bude hodit. Původně jsem chtěl srub, jako má třeba Tomáš Töpfer na Sázavě. Ale vadilo mi, že by v něm byla jen malá okna a nebylo by vidět do zahrady. Pak jsem v katalogu rodinných domů našel tenhle typ domů, je to kombinace dřeva a skla, a protože je tady sklárna, mám pocit, že se to sem i tak trochu ezotericky hodí: Sázava, dřevo a sklo. Moc se nám zalíbil, tak jsme do projektu šli.

U domu nechybí terasa a na ní je moc zajímavá lavice…
…ale je náhradní! Tu původní mi při rozvodu ukradla manželka, ta byla ještě hezčí. Tuhle náhražku mi nechal udělat nejmladší bratr, kterému se mě zželelo. Máme ji rádi, protože si na nic nehraje, a to platí i o stolu. Získal jsem ho zvláštním způsobem. Jel jsem do Berouna, kde je nějaký antik, chtěl jsem stůl na terasu a ten pán říkal, že nic takového nemají. Měl tam ale ponk, na kterém se tlouklo, řezalo a tak dále, takže byl poškrábaný a pořezaný. Řekl jsem, že přesně takový stůl se mi líbí, a zeptal jsem se, jestli by mi ho neprodal. A prodal!

Vítejte v maskovaném domě Ivana Vyskočila: Pozemek za Prahou objevila exmanželka, uvnitř se skrývá hercovo intimní patro

U Michala Viewegha se sedí na peci

Prozradíte nám, jak jste bydlel dřív, třeba jako dítě?
Začínal jsem na prosklené terase vily Drábovka nad řekou. Než rodičům přidělili byt v paneláku, bydleli jsme tam jednu zimu, vypadalo to stejně jako ve filmu Báječná léta pod psa, kde Libuška Šafránková mrzne ve sněhu. To je skutečně autobiografický motiv. Po roce jsme se přestěhovali do paneláku, takže dětství jsem prožil v sázavském paneláku. Pak otci, který byl jedním ze šéfů ve fabrice, přidělili podnikovou vilu v Budínské ulici nahoře. Byla to krásná prvorepubliková vila s velkou zanedbanou zahradou a prožil jsem v ní mnoho let dětství. Pak následovalo několik stěhování, až jsem zakotvil tady.

Stěhovalo se pokaždé s vámi něco hmotného? Nějaké zápisky, deníček, něco, co jste měl jako kluk a máte to celý život?
Obávám se, že kromě vlastních knih, kterých je čtyřicet, ne. Ty samozřejmě převážím. Velkou část knihovny jsem převezl ze Zbraslavi a z Nuslí do Sázavy. Při stěhování se ale leccos ztratilo a o některé knihy mě připravily i exmanželky. Nábytek jsem tu vlastně žádný neměl, ani by se sem nehodil. Nějaké sedačky jsem převezl z nuselského bytu, ale jinak je všechno nové.

Sedíme spolu na peci, která je opravdovým unikátem. Jak jste k ní přišel?
Pec mi doporučil pán, který mi stavěl dům. Pecař byl asi jeho vzdálený kamarád, takže ho samozřejmě doporučil. Jsem mu vděčný, protože mi pec všichni chválí a navíc je praktická. V přechodném období, kdy ještě nezapínáme elektrické podlahové topení, stačí hodit do krbu tři polena a hned je tu příjemná atmosféra. Lavice, na které sedíme, je teplá, protože horký vzduch proudí průduchy až pod ni. Hlavně ženy, které sem v zimě přijedou na návštěvu, jsou z ní úplně nadšené. Ovšem byli i odpůrci. Můj brácha třeba říkal, že místnost tím ztratila prostor, ale naprostá většina lidí pec obdivuje a já mezi ně patřím.

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Michal Viewegh hledá inspiraci ve své hlavě

Napsal jste úctyhodných čtyřicet knih a hned jedna z prvních, Báječná léta pod psa, byla zfilmována. Jaký to byl pocit, když jste dostal nabídku na film?
Smíšené pocity má samozřejmě každý autor, kterému nabídnou filmování jeho knížky. Logicky se obává, aby to nebylo na způsob: „Mistře, my vám to natočíme, že to ani nepoznáte“, tedy aby mu nezkazili jeho představu o knížce. Ale musím říct, že se Báječná léta pod psa jako film povedla. Bylo v nich hvězdné obsazení a byl to velký úspěch. Následovali Účastníci zájezdu, Výchova dívek v Čechách a další. Hlavně Účastníci zájezdu hodně pomohli i tomu románu, mně jako autorovi a mým dalším knihám.

Pracovna spisovatele mě vždycky zajímala… Dneska už píšete na počítači, ale psal jste někdy knihy rukou?
Psal jsem na psacím stroji, ale poznámky jsem si psal v ruce. Na psacím stroji vznikly Názory na vraždu a Báječná léta pod psa. Když dnes řeknu dcerám, že jsem každou chybu opravoval korekčním papírkem zasunutým za pásku, mají pocit, že mluví s někým z 19. století. Kniha Účastníci zájezdu už zažila počítač. A tahle pracovna? Tady se mi píše krásně, protože koukám do zahrady a dopoledne sem občas svítí i sluníčko.

Máte tady, v téhle místnosti, nějakou inspiraci?
Grafika, kterou tady vidíte, by mohla být motivem Účastníků zájezdu, ta paní na mořské pláži, a vlastně i ty koupající se ženy. Jinak mám inspiraci ve své hlavě, ne v obrazech.

Co dalšího se ve videoreportáži s Michalem Vieweghem ještě dozvíte:

• Jaká chová zvířata
  
• Co zajímavého lze ještě vidět na jeho zahradě
  
• Zda mu vadí, že nežije v Praze
  
• Jak nazývá jeho bratr pec
• Zda se bude natáčet další film podle některé jeho knihy

Na snímky z krásného bydlení spisovatele Michala Viewegha se můžete podívat v naší galerii.