Vítejte v maskovaném domě Ivana Vyskočila: Pozemek za Prahou objevila exmanželka, uvnitř se skrývá hercovo intimní patro

Když před lety hledal s tehdejší manželkou Anife (52) nové bydlení, byla to právě rodilá Bulharka, kdo lehce alternativní cestou objevil Ivanův současný ráj.

„Ona byla čarodějnice, opravdu. Vždycky všechno věděla. Takže když jsme hledali pozemek, vzala Annonci, zavřela oči a píchla do ní prstem: ‚Tady to postavíme!‘ A skutečně tu byl úžasný pozemek, tehdy laciný, přitom s inženýrskými sítěmi,“ zavzpomínal Ivan Vyskočil (80).

Nyní v domku, prodchnutém ležérní atmosférou, bydlí od čtvrtka do neděle s aktuální partnerkou Romanou, která je o 42 let mladší, a fenkou buldočka Bobinou. A říká, že k životu víc nepotřebuje.

Vítejte u Ireny Obermannové: Chalupu v bývalých Sudetech objevila její babička, ukrývá tři koupelny i kuchyň pro všechny generace

Ivan Vyskočil našel svůj vytoužený klid

Dnes jsme přijeli na návštěvu za hercem, který má na kontě desítky filmových, seriálových i divadelních rolí a říká, že to, čeho si aktuálně nejvíce váží, je obyčejný klid.
To je pravda.

A bylo to tak vždycky, nebo to přišlo až s věkem? Vy jste totiž rodilý Žižkovák, takže co se stalo, že jste zatoužil vyměnit velkoměsto za klid?
Sice jsem Žižkovák, ale vlastně venkovský člověk. Jak Kodet měl takové to: „Hrozný život! Nemám ani na kavárnu!“, tak mě kavárny ani hospody nikdy moc nelákaly. Byl jsem zvyklý na něco jiného. Na Žižkově bývalo tu a tam auto, mezi dlaždičkami rostla tráva, pak jsme běželi na žižkovský vrch a byli furt venku. Dnes si neumím představit, že bych bydlel ve městě. Tam, co jsem žil, už se nedá zaparkovat. Nevím, jak tam děti chodí ven. My jsme chodili do školy sami, strašná spousta dětí. Vždycky jsme šli až na Havlíčkovo náměstí, bylo to hezký. Tady miluju to, že otevřu dveře a jsem venku.

Takže jste toužil mít vlastní domeček, kus přírody. I v Ďáblicích jste měl zahrádku, tam to asi začalo. Podílel jste se nějak na stavbě toho domu? Bavilo vás to budovat?
Copak, podílel... Já jsem to pět let stavěl! Ale nejenom já. Musím říct, že v tomhle byla Andrlová úžasná. Ta si stoupla k míchačce, ďábličtí domorodci se na nás chodili dívat a říkali: „Podívejte se! Ale oni jsou herci, oni mají ještě jednu vilu na Hanspaulce.“ No, a my měli holou pr*el.

Rozumím tomu správně, že jste ty domovy střídal souběžně s partnerkami?
Já bych měl dostat medaili za budování Prahy, protože jsem vybudoval dva baráky a adaptoval nespočetně bytů. Vždycky jsem je musel adaptovat, abychom tam mohli nějaký čas žít. Ale všechno bylo k něčemu dobré a už je to za námi. Teď jsem spokojený tady.

Zelené království Zdeňka Podhůrského: Terasa zarostlá vínem skrývá i letní sídlo pro chlupaté mazlíčky

Jak Ivan Vyskočil přišel k domku v Horoušánkách

Horoušánky jsou malinkatá obec, ale je to tady nádherné a musím říct, že vy jste tu opravdu maskovaný. Tady jsou vzrostlé stromy, les...
Já se ale neschovávám. Když jsme se sem ještě s Anife stěhovali, tak tady byly tři nové baráky. Ale zaplať pánbůh, každý ten baráček je jiný. Také o mně někteří sousedí říkají, že jsem poustevník, což můj syn komentoval: „No, myslím, že takhle poustevníci nežijí.“

Ne, to opravdu ne. To narážel zase na ty ženské, že?
To také. Třeba když jsem se rozvedl s Andrlovou, tak jsme museli ten barák v Ďáblicích opustit a nějak se rozdělit. No a já si chtěl něco opravit, ale všechno bylo buď strašně špatné, nebo hrozně drahé. A tak jsme si řekli, že to postavíme znova. Tentokrát jsem to ale nechal firmě.

Takže tento dům jste nekoupili, jak stál, ale ten jste si postavili.
Tenhle jsme si postavili. Anife byla čarodějnice, a to si nedělám legraci, ona všechno věděla. Vždycky řekla: „Hele, kde jsi byl? No, nemusíš mi to říkat, já to vím.“ A opravdu to věděla. A když se jí vybourala kamarádka, tak jsem to nesměl nikomu říct a ona přišla a povídá: „A kde ta Jitka leží?“ Já povídám: „Jak to víš? Jak to víš?“ Ona to prostě věděla. Ale proč to říkám... Hledali jsme pozemek a ona vzala Annonci, zavřela oči a píchla do ní prstem: „Tady to postavíme!“ A tady byl úžasný pozemek, tehdy laciný, přitom s inženýrskými sítěmi. Tak jsme to tady nechali postavit.

Petra Janů nám ukázala krásnou zahradu u chalupy: V rohu stojí bývalý kostel, který přebudovala na tělocvičnu

Soukromé patro Ivana Vyskočila

Tenhle dům má vedle přízemí, kde je obývák a kuchyně, ještě vrchní patro, tam nás také vezmete?
Já už vás vezmu jen na zahradu, do vrchního patra ne, to je takové intimní.

Dobře, ale aspoň řekněte, co tam máte za místnosti.
Je tam jedna ložnice, kde spíme ve třech.

Jak ve třech?
Ve třech - já, Romana a Bobina, máš pes. Ale Bobina s námi spí, jen když je tu Rominka. Paničku prostě miluje. Stačí, abych teď řekl: „Přijede ti“, a takhle postaví uši a půjde ji hledat. Pak je tam druhá ložnice, kde spí ten, kdo přijede. A pak pracovna, kde se také dá spát, a tam občas něco dělám. Je tam stroj na cvičení, který zanedbávám, protože jsem líný jako p*ase.

Je něco, co vám tady v tom domě chybí? A naopak něco, bez čeho byste se neobešel?
Přes týden mi tedy často chybí Romanka. A jinak zjistíte, že ono vám toho s věkem chybí čím dál méně. Můj zlatý syn, dokud byl naživu, mi říkal: „Co chceš koupit, Ivane? Budeš mít ty šedesátiny.“ A já odpovídal: „Jakube, vždyť já nic nepotřebuju.“ A on na to: „Ty máš rád terénní auta, já ti koupím terénní auto.“ Já povídám: „A co s ním budu dělat?“ Jako mně by se to šíleně líbilo, ale pojedu na Černý Most, tam ho nechám a dál pojedu metrem. Jsem rád, že mám jedno auto, kterým se tam dopravím, víc nepotřebuju.

Co dalšího uvidíte a uslyšíte ve videoreportáži z domu Ivana Vyskočila?

• Obývací pokoj, který zdobí spousta obrazů
• Kuchyň, jejímž pánem je hlavně Ivan
• Zahradu, kde má příroda volné pole působnosti
• Jak vzpomíná na své filmové role
• Proč už nehraje na plný úvazek v divadle
• Jak žijí s partnerkou částečně odděleně

Na fotografie z domu Ivana Vyskočila, kam pozval Lifee na návštěvu, se můžete podívat v naší galerii.