Stela (50): Výhra v loterii mi změnila život. K lepšímu však ne, nejvíce mě šokovala reakce okolí

Na výhry jsem nikdy nevěřila a vlastně je ani nepokoušela. Proč? Možná i kvůli nešťastné příhodě z dětství. Chodila jsem do první třídy a hrála se taková losovací hra o drobné ceny. Vyhrát mohl téměř každý, a také vyhrál, jen na mne tehdy nic nezbylo. Že by špatně spočítané ceny? Kdo ví. Byla to hloupost, na kterou vzpomínám s úsměvem. Ovšem, i tak můj další přístup k výhrám, zdá se, poznamenala.

Mohlo by Vás zajímat:

Bořek (52): Velká výhra v loterii mi přinesla jen starosti. Nejraději bych vše utajil, mám strach, co tomu řeknou lidi

Nikdy mě nenapadlo jít si vsadit

Skeptičtí vůči loterii a jiným zábavám bývali i rodiče. „Je lepší peníze uložit, než je prohýřit za zbytečné losy. Výhra sice je lákavá, ale není to nic jiného, než částka, na kterou se vítězi složí všichni ti neúspěšní,“ říkávala máma. Měla pravdu. Nač sázet a podporovat cizího výherce, když poctivým šetřením si lze ke slušným penězům přijít zrovna tak?

Čas plynul a já studovala, později pracovala, bavila se. Ovšem nikdy, ani v té největší finanční krizi, mě nenapadlo, jít si vsadit nebo pořizovat stírací los. Kamarádky z práce sice štěstěnu rády pokoušely, leč marně. „Stejně je to všechno pohádka k prodání co největšího počtu losů,“ dráždila jsem. Jenže pak přišlo něco neuvěřitelného.

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (43): Našel jsem los s obří výhrou. Někdo měl hroznou smůlu, já můžu zabezpečit své děti

Tchyně mi věnovala výherní los

Přiblížily se mé kulaté padesáté narozeniny a „milovaná“ tchyně, která mě nikdy moc nemusela, se rozhodla, věnovat mi loterijní los. Řekla jsem si „proč ne, mohlo být hůř.“ Ovšem i přes fakt, o jak moc alibistický dárek se jednalo, přišla událost, jakou absolutně nikdo nečekal, nejméně tchyně. Výherní los byl totiž skutečně výherní a já na něj brzy získala slušné peníze.

Miliony to sice nebyly, ale do úspor pro nejistou budoucnost nám přišly více, než vhod. „A teď budeš hvězdou společnosti!“ žertoval doma manžel s narážkou na děj prvorepublikového filmu Valentin Dobrotivý, kde se přes noc stala díky vidině milionové výhry ze zapomenutého úředníčka společensky obletovaná bytost… Ne, že bych o podobný osud stála, ale zajímalo mě, co na to okolí řekne. Reakce však byla více, než šokující…

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (55): V práci mi odmítli zvýšit výplatu, a tak jsem se vrhla na výherní losy. Věřím, že se na mě jednou štěstí usměje

Byla jsem z chování okolí v šoku

Nejen, že noví přátelé nepřibývali, ale naopak, stávající ubývali. Kamarádky z práce se mnou přestaly takřka úplně mluvit a podobně se zachovaly i příbuzní. Vlažné chování nastavil dokonce i můj vlastní bratr, který sice s pocitem závisti bojoval na oko statečně, přesto určité pachuti nepřejícna se ani tak neubránil. „Ono je to přejde, uvidíš,“ mávl rukou manžel. Jenže situace byla naopak čím dál, tím horší.

Kolegyně v práci začaly vymýšlet všelijaké hlouposti a pokaždé, když došlo k nějaké chybě, už jsem v ní lítala já. „No a co? I kdybys to musela zacvakat ze svého, tak teď peníze na rozhazování máš, ne?“ reagovala jednoho dne otevřeně Kamila, o které se mezi kolegyněmi celkem dobře vědělo, jak ráda druhým cokoliv závidí. Bylo to celé jako noční můra, z níž se nelze vzbudit. Zpráva o mé výhře se brzy rozkřikla a lidé se nakonec neštítili ničeho.

Dokonce mě veřejně i opakovaně nařkli a udali, že jsem ty peníze určitě někde ukradla a na výhru se jen vymlouvám. Strašné! Po totálním kolapsu a vyčerpání jsem nakonec musela změnit zaměstnání. Nyní pracuji sice už jen příležitostně, za pár peněz, zato však mám alespoň klid a nemusím už nic poslouchat ani řešit. Protože všechno to, co se semlelo jen kvůli pár set tisícům, bych fakt nikomu zažít jen tak nepřála.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radek (44): Manželka vyhrála v loterii a nic mi neřekla. Jsem naštvaný a nechápu, za co všechny peníze utratila