Facebook
Instagram
Pojďte si s námi zavzpomínat na letní dovolenou v 70. nebo 80. letech. Chybět nesměl stan, ešusy, řízky nebo vepřové ve vlastní šťávě, a pochopitelně plavky. Na kterém kole jste tenkrát jezdili? A kolik mohl stát zájezd do kempu v Oděse? Velká fotogalerie odhaluje tehdejší módní trendy, ale také vybavení autokempu nebo letadla, které bylo jen pro vyvolené s platnou výjezdní doložkou.
Podle Retro muzea v pražské Kotvě měl velký vliv na náš volný čas především rok 1968, kdy se pracovní týden zkrátil ze šesti na pět dnů.
"Část občanů sice věnovala volné dny vedlejší práci ve stínové ekonomice, ale většina obyvatelstva jich využívala k odpočinku či k mimopracovním aktivitám. Zavedení dvoudenního víkendu spolu s nárůstem motorismu, ke kterému v této době rovněž docházelo, vedlo k rozvoji chataření a chalupaření," uvádí muzeum, které vás v jedné celé expozici přenese zpátky do 70. nebo 80. let minulého století. "Na svých chatách a chalupách trávili volné dny někteří lidé již dříve, ale právě v 70. a 80. letech zaznamenal tento společenský fenomén obrovský rozmach."
Zatuchlá chatka, kytara a špekáček
K vidění jsou zde typické outfity, sestávající především z pánských tílek, dámských triček, šortek a nezbytných plavek či pokrývek hlavy. Nechybí typické batohy pro turistické čundry, včetně nádobí a ešusů. "Většina obyvatel se o dovolené spokojila s pobytem v Československu. Oblíbenými místy pro letní dovolenou byly velké vodní nádrže jako Lipno nebo Máchovo jezero, u nichž se dalo přebývat ve stanu, v chatce nebo hotelu," vysvětluje muzeum a každému se jistě vybaví typická vůně zatuchlé dřevěné chatky či opékaného špekáčku.
Mnozí tak s oblibou tráví letní dovolené dodnes. Nezbytnou výbavou je konzerva vepřového či hovězího masa ve vlastní šťávě a chybět nesmí ani řízky balené do alobalu, které na cestách vydrží hezkých pár dní poživatelné.
Retro Vánoce: Zavzpomínejte s námi na normalizační sváteční pohodu u stromečku
Kola Pionýr jsou bezva dárkem pro děti
Na československých silnicích tenkrát jezdila zejména kola zdejší produkce značek Favorit, Liberta, Eska a Velamos. "Favorit vyráběl sportovní a silniční kola, Eska a Liberta turistická a cestovní kola a národní podnik Velamos se specializoval na dětská kola. Mezi nejrozšířenější typy mezi dětmi patřil Pionýr nebo legendární SOBI 20 s koly dvacet palců určený i pro dospělé," vzpomíná pražské Retro muzeum. V 80. letech potom závod Velamos vyslyšel potřeby mládeže a na trh vypustil legendární BMX a RMX 20 určené pro sport. Na jakém kole jste jezdili a jezdíte vy?
Jedou na Slapy a užívají si
Strávit tradiční a dlouho očekávanou letní dovolenou v poklidu bylo podle všeho také přáním těch nejvyšších. Tajemník Kempný dokonce uvedl, že mladým závidí. "Českoslovenští turisté jsou nepřehlédnutelní i v kempech mimo území republiky, a to díky nadčasovému designu a celkově modernímu pojetí stanování. Nebo kempingu, chcete-li. Jak prozradil redaktoru Mladý svět soudruh tajemník ÚV KSČ Kempný: ,To víte, závidíme našim mladým, tak dobře jsme se my neměli. Jedou na Slapy a užívají si." cituje muzeum tehdejšího politika.
Dovolená za hranicemi
V průběhu normalizace se podle historičky Lenky Krátké z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR otevřelo také cestování mimo Československou republiku, byť bylo značně limitované. „Hranice už se neuzavírají do celého světa, ale pouze na Západ. Do určité míry je tu jako náhrada podporováno cestování do spřátelených zemích napříč blokem,“ vysvětluje historička v rozhovoru pro iDNES. „Atraktivita je v zemích, kde mají moře, kde je teplé počasí. Bylo to Rumunsko, Bulharsko a částečně také Albánie. Potažmo se jezdilo k Baltu,“ dodává.
Jízdenky, letenky a klíče od pokojů ovšem držela pevně v rukou cestovní kancelář Čedok, která tenkrát měla na zahraniční dovolené monopol a dnes je nejstarší českou cestovkou založenou už v roce 1920. Češi ovšem tenkrát mimo republiku cestovali různě a většinou na vlastní pěst. „Cestovalo plné auto naložené rodinou a zavazadly se stanem a cestovalo se většinou neklimatizovanou Škodou 100 bez objednávky na neznámé místo,“ říká Lenka Krátká.
Mimo hranice se pochopitelně cestovalo především mezi spřátelenými východními státy. Ceny začínaly na sumě 690 korun, tolik stál zájezd vlastním autem na 9 dní do kempu v Oděse. "Hotel Azerbajdžan vyšel, podle sezony, jednoho dospělého od 4300 do 5690 korun československých letecky na 12 dní. Pro lepší představu můžeme uvést, že podle údajů Českého statistického úřadu byla tehdy průměrná mzda 2964 korun," citujeme článek Lifee.cz, který se právě cestování mimo hranice Československa pečlivě věnoval.
