Facebook
Instagram
Pestrý výběr potravin téměř ze všech koutů světa je velmi lákavý. Zvykli jsme si, že můžeme po celý rok ochutnávat např. zeleninu a ovoce, které se u nás nepěstují nebo jsou v našich končinách jen sezónní. Není ovšem dovoz některých surovin či výrobků přemrštěný? Nezatěžujeme svou volbou zahraničních produktů životní prostředí příliš?
Možnost zvolit si potraviny podle libosti je samozřejmě dobrá, ale je nutné dovážet suroviny nebo výrobky, kterých máme u nás dostatek? S náročnou logistikou souvisí nejen náklady na dopravu a skladování, ale také ekologická stopa, která se odvíjí od počtu najetých kilometrů.
Delší cesta = zhoršení životního prostředí i jiné standardy na kvalitu
Co má největší dopad na znečištění přírody v souvislosti s dovážením různých potravin nebo hotových produktů? Jejich typ, nebo samotná vzdálenost?
Z ekologického hlediska je u dovozu potravin nejzásadnější dovozová vzdálenost. Podstatný je totiž krátký dodavatelský řetězec. Tedy aby obchody odkupovaly výrobky z co nejbližšího okolí. Navíc v souvislosti s dovozem ze zemí 3. světa, tedy z ekonomicky zaostalejších, je možný výskyt nepovolených pesticidů, veterinárních léčiv v EU, těžkých kovů a případně dalších kontaminantů.
U potravin dovážených z větší vzdálenosti, např. ze zámoří a z asijských zemí, zase ekomůžeme předpokládat nárůst obalů, což bohužel přírodě rozhodně neprospívá.
Kolik km musely urazit potraviny z vybraných zemí?
Když dovážíme např. česnek z Číny, musí překonat vzdálenost přes 20 000 km. Hovězí z Argentiny urazí téměř 12 500 km, vepřové maso z Chile necelých 15 000 km a rajčata z Maroka přes 3 000 km. Naše produkty máme na dosah. Sklízí se až tehdy, kdy jsou opravdu zralé, což se projeví na jejich chuti a celkové kvalitě. Není nad mléko nebo sýr od lokálního výrobce.
Kde vám odpoví na vaše zvídavé otázky ohledně kvality potravin? Včetně toho, co zohledňovat při jejich výběru? Třeba ve Studiu kvality na akademiekvality.cz.
