Když dohoří svíčka, zpravidla se nic strašlivého neděje. Vyměníme ji za novou a znovu zapálíme. Když ale dohoří naše vnitřní energie, bývá to o poznání vážnější. Odborně se tomu říká syndrom vyhoření a jeho příčiny mohou být rozmanité: obvykle ale bývají spojovány s nadměrnou pracovní zátěží, přepracovaností a dlouhodobým stresem.
Syndrom vyhoření přitom může snadno potkat každého z nás. Jak se mu ale účinně bránit? A lze se proti němu třeba i pojistit?
Existuje účinná prevence syndromu vyhoření?
Syndrom vyhoření je onemocnění, které není radno podceňovat. Zejména proto, že výrazně ovlivňuje naše chování, pracovní aktivitu ale i schopnost vykonávat běžné životní potřeby. Zpravidla ho provázejí rovněž četné psychické problémy, jejichž léčba a náprava není nikdy snadná a obvykle si vyžádá dlouhý čas.
Podle rozsáhlé vědecké studie z roku 2016 u nás tehdy syndromem vyhoření trpěla celá pětina populace a více než třetina se jím cítila být ohrožena. Podobná čísla ostatně vykazují i statistiky ze zahraničí.
Situaci navíc komplikuje skutečnost, že jeho příznaky se dostavují velmi nenápadně a v mnoha případech trvá velmi dlouho, než si vůbec připustíme, že se nás tento problém (také) týká. Zpravidla si přitom průvodních symptomů všimne dříve naše okolí než my sami — měli bychom jim proto důvěřovat, být otevření, naslouchat jim a raději včas vyhledat odbornou pomoc a poradit se s psychologem či psychiatrem. Dřív, než bude pozdě.
Prevence je totiž tím nejúčinnějším prostředkem v boji proti syndromu vyhoření. Pokusit se vystoupit z rozjetého vlaku však nebývá snadné.
Jak na to, když se vám do ničeho nechce?
Navzdory všem možným překážkám lze přesto alespoň zkusit pár tipů, jak se plnému rozvinutí tohoto zrádného onemocnění bránit:
• zaměřte se na zdravý životní styl a buďte aktivní,
• zároveň ale psychicky i fyzicky relaxujte,
• věnujte se svým koníčkům, přátelům, rodině,
• vyhýbejte se stresovým situacím a (na)učte se říkat „ne“,
• mluvte otevřeně o svých problémech,
• a snažte se třeba radovat i z všednodenních maličkostí.
Pokud se vám nedaří situaci zvládnout tak, aby se příznaky — jako například silná únava, nespavost, lhostejnost, negativní přístup k práci, úzkostné stavy a deprese či pocity hněvu, bezmoci a smutku — zmírňovaly, vyhledejte v každém případě a pokud možno neodkladně pomoc odborníků.
S překonáním následků může pomoci i životní pojištění
Syndrom vyhoření může být doprovázen různými dalšími diagnózami například v podobě vysokého krevního tlaku, bušení srdce nebo potíží se zažíváním. V těchto případech pomůže životní pojištění, které tato dobře diagnostikovatelná onemocnění pokrývá. Díky tomu vám může odpadnout aspoň stres z finančních potíží, které mohou být spojené s dlouhodobým výpadkem z pracovního života.