Tereza (25): Kvůli bohatému příteli jsem přišla o práci. Myslela jsem, že mě zajistí, ale pořádně jsem se přepočítala

Když mi šéfová Helena položila na stůl výpověď, měla jsem co dělat, abych se nezačala smát. Místo smutku ze ztráty práce v místní cukrárně jsem cítila úlevu. Poslední dobou jsem totiž žila jen pro svého nového přítele Kristiána.

Byla jsem přesvědčená, že s tak bohatým mužem už nikdy nebudu muset stát za pultem a prodávat zákusky. Jenže jsem se pořádně přepočítala.

Kamila (24): Milovala jsem svého chudého přítele, ale to se změnilo, když jsem potkala bohatého muže

Kvůli bohatému příteli jsem zanedbávala práci

Kristiána jsem poznala před měsícem, když přišel do naší cukrárny objednat catering. Bylo mu sedmadvacet, nosil drahá saka, vlastnil dopravní firmu a zrovna si stavěl dům. Okamžitě mi učaroval. Nejen svým vzhledem, ale především životem, který vedl. Luxusní restaurace, drahá auta a žádné starosti s penězi. Přesně po tom jsem toužila.

Od chvíle, kdy jsme spolu začali chodit, šla práce stranou. Místo obsluhování zákazníků jsem neustále kontrolovala telefon a čekala na Kristiánovy zprávy. Pletla jsem objednávky, zapomínala na své povinnosti a zákazníci mě spíš obtěžovali.

Kolegyně Monika mě několikrát varovala, že si koleduji o průšvih. Ani šéfová Helena už se mnou neměla trpělivost. Jenže já jejich výtky pouštěla jedním uchem tam a druhým ven. V hlavě jsem měla úplně jiné plány. Když mě Helena nakonec vyhodila, vůbec mě to netrápilo. Naopak jsem si říkala, že teď budu mít na Kristiána konečně víc času. Věřila jsem, že po jeho boku mě čeká život, o jakém se mi dosud ani nesnilo.

Andrea (27): Závist mě vehnala do náruče bohatého, ale zlého muže. Hledám v sobě sílu na útěk

Když jsem požádala o peníze, nestačila jsem se divit

Prvních pár dní bez práce jsem si užívala. Nemusela jsem brzy vstávat ani poslouchat stížnosti zákazníků. Jenže zatímco já si představovala společnou budoucnost s Kristiánem, moje úspory se rychle tenčily.

Konec měsíce se blížil a majitelka bytu čekala na nájem. Když jsem se podívala na účet, polilo mě horko. Zbývaly mi sotva čtyři stovky. V tu chvíli mi došlo, že mám pořádný problém.

Rozhodla jsem se proto požádat Kristiána o pomoc. Vždyť pro někoho, kdo vlastní firmu a staví dům, přece devět tisíc nemůže znamenat žádnou velkou částku.

„Nepůjčil bys mi devět tisíc na nájem, než si najdu novou práci?“ zeptala jsem se ho opatrně při večerní kávě.

Čekala jsem, že nad tím mávne rukou. Jenže Kristián se na mě podíval tak chladně, až mě zamrazilo.

„Známe se sotva měsíc. Proč bych ti měl platit nájem? Já přece nejsem žádná charita,“ odpověděl.

Zůstala jsem na něj nevěřícně zírat. Nedokázala jsem pochopit, proč mi nechce pomoci, když má tolik peněz. On mi ale dal jasně najevo, že nikoho sponzorovat nehodlá.

Alice (38): Manžel mě ponižuje, protože má peníze. Tajně jsem si ulila slušnou sumu, abych mohla žít svobodně

Kristián mě opustil a já zůstala bez koruny

Následující den přišla další rána. Kristián mi oznámil, že se se mnou rozchází.

„Já tvrdě pracuju, abych měl to, co mám. Hledám partnerku, ne někoho, kdo čeká, že za něj budu platit účty,“ řekl mi bez obalu.

Snažila jsem se mu vysvětlit, že jsem po něm chtěla jen půjčku a že bych mu peníze vrátila. Nechtěl mě ale poslouchat. Podle něj jsem se ke své práci chovala nezodpovědně a automaticky předpokládala, že mě někdo jiný zachrání.

Jeho slova mě bolela, ale ještě horší bylo zjištění, že má v něčem pravdu. Kvůli představě pohodlného života jsem zahodila práci, která mi sice nevynášela žádné jmění, ale dokázala mě uživit.

Najednou jsem neměla přítele, zaměstnání ani peníze na nájem. Nezbylo mi nic jiného než spolknout hrdost a zavolat rodičům.

Ti mi nakonec půjčili peníze, ale nejprve jsem si musela vyslechnout pořádné kázání. Maminka nechápala, jak jsem mohla být tak naivní, a táta mi připomněl, že člověk by se měl v první řadě umět postarat sám o sebe. Tentokrát jsem se s nimi ani nehádala.

Iva (43): Vyměnila jsem lásku za peníze. Teprve pád na dno mi otevřel oči

Dnes dřu po nocích a na cukrárnu vzpomínám

Novou práci jsem nakonec našla v depu kurýrní služby. Chodím na noční směny, tahám balíky a domů se vracím úplně vyčerpaná. Beru minimální mzdu, bolí mě záda a ruce mám vysušené od neustálé manipulace s kartonovými krabicemi.

Často si při práci vzpomenu na naši malou cukrárnu. Na vůni čerstvě upečených dortů, ranní kávu s Monikou i na Helenu, která se mnou měla dlouho svatou trpělivost. Tehdy jsem si ničeho z toho nevážila. Dnes bych za tu práci byla vděčná.

Kristián už je dávno minulostí. Zpočátku jsem mu vyčítala, že mě nechal ve štychu, ale postupně jsem pochopila, že jsem si za svou situaci mohla především sama.

Chtěla jsem pohodlný život bez starostí a myslela si, že mi ho zajistí bohatý muž. Místo toho jsem přišla téměř o všechno.

Dnes už vím, že se nemůžu spoléhat na cizí peníze ani na sliby krásné budoucnosti. Až si jednou najdu nového partnera, chci s ním být proto, že ho miluji, ne proto, že má tučné konto.

Milena (30): Můj život se ze dne na den rozpadl jako domeček z karet. Na pomoc mi přišel někdo, koho jsem před lety odepsala

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].