Pamela z Účastníků zájezdu je pyšnou dvojnásobnou babičkou: Pro manželovy dcery jsem fungovala jako psycholožka, říká Jitka Kocurová

Modelka Jitka Kocurová (47) má s podnikatelem Tomášem Abrahamem syna Tomáše (16) a dceru Barboru (13), a cestu si musela najít také k jeho dvěma starším dcerám z předchozího manželství. V talkshow Na kafeečko navíc prozradila, že to není tak dávno, co se stala dvojnásobnou babičkou. Zatím, jak sama říká, stínovou.

„Když se mi narodilo vlastní dítě, tak jsem viděla, jak ty naše dvě holčiny strašně toho malého Tomíka milujou. Jak ho mají opravdu jako bráchu. Ke mně si ten vztah musely budovat, stejně jako já k nim,“ vzpomíná modelka na zásadní momenty svého soukromého života. „To není tak, že ti přijde dítě a miluješ ho. Ne. Miluje ho ten tvůj partner, protože je to jeho tatínek. Prostě je to někdo, koho musíš akceptovat, s kým se musíš naučit nějakým způsobem fungovat a žít,“ zdůrazňuje Kocurová v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou. „Ale já jsem viděla, jak ony milují to moje dítě, a jak to dítě miluje je. Normálně jsem měla chvíle, kdy mě úplně mrazilo.“

Jitka Kocurová má originální taktiku na zkrocení pubertálních dětí: Manžel se s tím trošku pere, prozradila

Jitka Kocurová vzpomíná na Účastníky zájezdu

Jitko, tvoje role Pamely z filmu Účastníci zájezdu je nesmrtelná, a podařilo se ti něco, o čem se mnohým vystudovaným hercům může jen zdát.
Jsem za to strašně ráda. Byl to jeden z mých snů, který jsem si tehdy ve třinácti letech určila. Že bych chtěla natočit něco, co by tady zůstalo i po mé smrti, a aby to bavilo. Že mi to prodlouží ten život na zemi, něco tady zanechám. A to se mi povedlo. Ale fakt to byla náhoda. A pořád mám to svoje hlodání, že jsem pro to udělala málo a že bych měla udělat mnohem víc. Ale jsem ráda, že jsem toho součástí.

Kolik ti v té době bylo let?
26.

A tahle role byla navíc svlékací. Vy modelky to máte s tělem možná jinak?
Já jsem strašně stydlivá. Já teda hrozně.

Když jsem moderovala módní přehlídky, tak v zákulisí modelky pobíhaly polonahé a nic neřešily.
Máš pravdu, že v tom fofru ti to nepřipadá. Hlavně jsme tam všichni nějací, většinou jsou to holky, a mnohdy jsem ani nestihla pozorovat nějaké modely vedle, když už tam nějací chlapi byli. Myslím, že takhle to mají i oni. Při té přehlídce je to takový fofr, že je to jedno, jestli za paravánem, ale rychle se oblékáš a svlékáš. Tam si to člověk ani neuvědomí. Ale tehdy při tom hraní si uvědomuju, že mi tenkrát dali čaj s rumem.

Fakt?
Jo. Ale ona tam teda byla strašná zima. A byli úplně geniální. Já nevím, koho to napadlo, ale natáčeli jsme, natáčeli, a najednou nám přistál čaj. Ondrovi i mně. A byl tam rum, určitě tam musel být rum. Nějaký alkohol tam stoprocentně byl. A to byla velká záchrana. Zaprvé jsme se uklidnili, za druhé ten lehký studík odešel pryč, a bylo to hezký natáčení. Ale s tím rumem to bylo lepší.

Takže ten stud tam byl?
Byl. Tak ono je to tam na mně i vidět. Bylo to hraný, bylo chtěný podívat se na stranu, ale přesto tam můj stud byl. Já se opravdu styděla. Já se stydím.

A do toho jsi nebyla profesionální herečka. Kolem sebe jsi měla herecké legendy. Jaké tohle bylo?
To jsem měla. A víš, co je nejhorší? Ztratit ten ostych a mít takové to, že máš k někomu úctu. A já jsem si těch lidí nesmírně vážila. Přistupovala jsem k nim tak, že jim to budu strašně kazit. Paní Štěpánková… jezdila jsem s nimi taxíky nebo auty, protože jsme dojížděli a jezdili jsme spolu. Já jsem měla strašný respekt a obrovskou úctu. A potom tam s nimi něco hrát, dělat na ně posunky, no to bylo opravdu hrozný! Než jsem se překlopila do nějakého jiného módu. Naštěstí je pravda, že já se tam držím spíš Ondry, natáčím s mladejma, nebo s nějakou větší grupou. A tam se to ztratí. Ale kdybych měla být tváří v tvář, tak je to problém. Oni byli teda boží. Většinou ti herci, kteří už mají spoustu věcí za sebou, tak přistupují k mladým tak, že se jim snaží pomoct. Já jsem to taky zažila a bylo to nádherný. Toho jsem si strašně vážila.

Jitka Kocurová o svém módním stylu: Miluji necudné košilové šaty, ale kalhoty do pasu bych si nevzala, dělají velké zadky

Zdeňka Izera se ptali, jestli jsem opravdu tupá

Byl potom okamžik, kdy jsi litovala, že na tebe na ulici volají Pamelo?
Vůbec. Před Pamelou jsem natáčela s Izerem, a tam jsem byla Diana. Mám samé takové peprnější, nebo ne peprnější – ono i Jitka je hrozný jméno! Mně teda přijde šílený.

Fakt, jo? Jitka mi zrovna přijde fajn.
Já znám spoustu fajn Jitek, opravdu. Ale my Jitky víme, že naše jméno není úplně populární. My Jitky to víme, a když se podíváš na nějaký film, kde je Jitka, tak většinou je to nějaká hlupoňa… „Jitko, krávo…“ Ty Jitky to nemají se jménem úplně jednoduché, nejsou moc populární. Myslím, že Jitky fakt vědí. Ale my zase na druhou stranu víme, že to je jenom o tom jménu, a není to o tom, jaký ten člověk je. Jitka Čvančarová je úžasná, stejně jako Jitka Schneiderová. Znám opravdu samé super Jitky.

Takže Pamela ti nevadila?
Pamela mi nevadila, protože jsem už předtím měla s tím Izerem trubkoloidní improvizaci. A vlastně mi to vůbec nepřišlo. Víš, kdy mi to přišlo? Až když jsem ten film viděla jako celek. Když si natáčíš ty své party, tak si tam nějak funguješ, ale když se na to potom podíváš, jak na tebe reagují ostatní, tak to potom vidíš teprve ve střihu. Tam ti teprve docvakne, jak tě ostatní vnímají a jak ti to zpátky nandávají. Vytváří vlastně tu postavu.

Nepřeneslo se ti to do normálního života? Že tě lidé apriori vnímali jako Pamelu?
Jo. Ptali se třeba i Zdeňka Izera, jestli jsem opravdu tak tupá, jak vypadám. Ano.

Co odpovídal?
„Je zcela normální.“ Jo, máš pravdu, lidé k tobě přistupují trošku… a možná je to dobře. Můžeš jedině mile překvapit.

To je výhodné. Ale někdy mi to přijde líto.
Je. Pořád musíš bojovat, a bohužel to má stejně spousta blonďatých mladých holek. Nevím, jestli je to ještě teď, ale za nás to tak bylo. Ty předsudky. Pořád musíš dokazovat, že jsi v něčem dobrá, a že nejsi tak hloupá, jak vypadáš.

Jitka Kocurová (44) o sestře Zuzaně: Žije v Řecku 25 let, tam si vozí měkký tvaroh, do Česka zase voňavá rajčata

Stala jsem se dvojnásobnou stínovou babičkou

Jitko, jak dlouho jste spolu s manželem?
Je to složitější. Nám se nejdřív narodil Tomášek, protože Tomáš teď říká, že má se mnou druhé kolo. Z prvního manželství má dvě holčiny, takže když jsme se poznali, tak jsem začala mít dvanáctiletou a osmiletou dceru. A je to moc pěkný. Tehdy jsem pochopila, proč se miminka rodí malá, krásná a roztomilá. Vytvoříš si k nim hezký vztah, protože kdyby se ti narodil hned puberťák, tak ho rovnou zabiješ. To říkám v uvozovkách.

Máš pravdu! Tyhle patchworkové rodiny jsou těžké, sama jsem v tom byla a jsem.
Když se třicetiletá holka dostane do téhle situace s dalšími dvěma holkami, kde jsi konkurence jako blázen, tak je těžké udržet si nadhled a kamarádství. Nikdy jsem nikoho netlačila do toho, aby mě poslouchal, nebo aby přistupoval na nějaké moje fungování. Já jsem s holkama vycházela jako kamarádka. A máme nádherný vztah. Teď máme už druhou vnučku, o víkendu jsme u ní byli. Ano, já jsem babička.

Pamela je babička!
Moc zásluh nemám, ale beru to tak, že jsem stínová babička. Strašně mě to s nimi baví a jsou hrozně fajn. Myslím, že se nám s manželem podařilo vytvořit i v těch holkách pocit klidu a žádného tlačení. Když nechtěly, tak jsme je do ničeho nenutili. Snažili jsme se jim spoustu věcí vysvětlovat. Vždycky jsem měla pocit, že jsem jejich psycholožka, a takový ten mezičlánek mezi maminkou a tatínkem.

Podařilo se?
Jo, myslím, že jo. Myslím, že jsme si opravdu hodně povídaly. Ale ony jsou tam dobré geny, to není jen o mně. To jsou dobrý geny, a i ta druhá strana byla hrozně fajn. Holky byly vychovávané moc hezky, a já jsem jenom snažila je nekazit. Nedělat jim tu cestu složitější, než ji samy mají. Vždycky jsem se snažila na holky nacítit a Tomáš, když se rozčiloval, říkala jsem mu, jak to mají strašně složité. „Hele, ony to mají strašně složité, nech je bejt.“ Byla jsem spíš jejich pomocník, než abychom je do něčeho pasovali.

Musí to být o to těžší, když se ti potom narodí vlastní dítě.
Ale můžu ti říct, že když se mi narodilo vlastní dítě, tak jsem viděla, jak ty naše dvě holčiny strašně toho malého Tomíka milujou. Jak ho mají opravdu jako bráchu. Ke mně si ten vztah musely budovat, stejně jako já k nim. To není tak, že ti přijde dítě a miluješ ho. Ne. Miluje ho ten tvůj partner, protože je to jeho tatínek. Prostě je to někdo, koho musíš akceptovat, s kým se musíš naučit nějakým způsobem fungovat a žít. Ale já jsem viděla, jak ony milují to moje dítě, a jak to dítě miluje je. Normálně jsem měla chvíle, kdy mě úplně mrazilo. Vaříš něco, zarazíš se, a koukáš, jak si hrajou. „To je tak krásný!“ Začneš k nim mít úplně jiný vztah.

Začneš to velké dítě, které už tam je, milovat za to, jak se chová ke tvému dítěti a jak dokáže tu lásku dávat. Je to hezky propojené, a celé je to jen o čase, který tomu dáš. Ono se to někam dovalí a dosměruje. Díky tomuhle všemu máme mezi sebou opravdu nádherný vztah – moje děti milujou Kristý s Domkou, a zase obráceně. Jsme jedna velká rodina a mám pocit, že si to hezky sedá.

O čem dalším promluvila Jitka Kocurová:

• Jak se naučila využívat esenciální oleje
• Kdy se rozhodla být modelkou a jak se jí to podařilo
• Jak zvládá vést děti k vrcholovému sportu
• Co by poradila ostatním rodičům

Na fotografie Jitky Kocurové s dětmi se můžete podívat v naší fotogalerii.