Facebook
Instagram
Komediální film o hasičském plese proslavil svého režiséra natolik, že mu otevřel brány Hollywoodu. Miloš Forman by pravděpodobně Československo jinak neopustil. Hoří, má panenko je slavným filmem, který uspěl i za oceánem. Zde je pár perliček z natáčení.
Italského producenta Carla Pontiho ve filmu nejvíc rozčílila scéna volby královny krásy. „Když jsem si to četl ve scénáři, myslel jsem, že tam obsadíte krásné dívky, a ne takové panoptikum,“ křičel tehdy na Formana.
Režisér Miloš Forman údajně nedal hercům scénář, aby tak podpořil jejich spontaneitu a věrohodnost. Nejprve jim řekl, o co ve scéně jde, a oni to poté zahráli svými slovy.
Miloš Forman filmovou režii nikdy nestudoval, protože se na ni nedostal. Na FAMU studoval scenáristiku. Za mnoho let po ukončení studií nakonec za svou režii dokonce dostal nejprestižnější filmovou cenu Oscar.
Film byl v anketě „Filmové dědictví 2007“ zvolen nejlepším československým filmem všech dob.
Po české premiéře byl uměle vyvolán protest ze strany údajně zdiskreditovaných hasičů, aby mohl být film zakázán. Až po letech režisér Miloš Forman zveřejnil jejich opačnou reakci: Film hasiče nejen pobavil, ale i zaujal pravdivostí skutečného stavu jejich činnosti.
Na přání kameramana Miroslava Ondříčka nikdo nesměl nosit modrou, aby film nepůsobil studeným dojmem.
Prodavač piva u hořícího domu je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloš Forman s kolegy Ivanem Passerem, Jaroslavem Papouškem a Miroslavem Ondříčkem. Pan Dytrich poté zazářil ve filmu Homolka a tobolka (1972) jako vedoucí zotavovny Radost.
Film vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta Carla Pontiho. Rozpočet ve výši 80 tisíc amerických dolarů byl na československé poměry velmi vysoký a mimo jiné umožnil natáčení v barvě. Pontimu se však nelíbil Formanův sarkastický tón, z projektu se stáhl a žádal své peníze od Československého státního filmu zpět, oficiálně kvůli nedodržení smlouvy. Objednal si prý film dlouhý 75 minut a obdržel film dlouhý 73 minuty. Formanovi proto hrozilo soudní obvinění s možným desetiletým trestem za „poškozování socialistického majetku“. Situaci zachránil nákupem zahraničních práv francouzský producent Claude Berri. Uhradil tak Formanův dluh vůči Československému státnímu filmu a navíc zajistil promítání filmu po celém světě.
Snímek byl v roce 1969 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Díky Hoří, má panenko si Formana všiml Michael Douglas. Český režisér ho zaujal a stali se přáteli. Byl to právě Douglas, který Formanovi potom v exilu představil knihu Vyhoďme ho z kola ven, podle které Forman natočil film Přelet na kukaččím hnízdem. Douglas se na slavném filmu podílel jako producent.
