Fit a krásnátestovánísoutěže

Místo koupaliště říční lázně, na sobě legrační plavky… Kam se chodila cachtat pražská smetánka

Thumbnail # Místo koupaliště říční lázně, na sobě legrační plavky… Kam se chodila cachtat pražská smetánka

Zdroj:Archiv

Podívejte se s námi do časů, kdy koupelnu měli v bytech jen ti movití, a lidé se tak chodili cachtat na plovárny. Jaké vlastně byly jedny z prvních koupališť u nás, co se na nich dělo a koho slavného jste tam tehdy mohli potkat?

Barbara Lorenzová 7. července 2019

V 19. století zažívaly pražské lázně nebývalý rozmach. Za Rakouska-Uherska měli doma koupelnu jen zámožní obyvatelé města, pražské lázně rozeseté na březích Vltavy tak byly místem nejen pro osobní hygienu, ale také pro společenská setkávání.

Průkopníkem říčního koupání nejen v Praze, ale i v celém Rakousku-Uhersku byl tehdy setník Arnošt z Pfuelu. Tento milovník plavání založil v roce 1809 na břehu Vltavy tzv. Vojenskou plovárnu, určenou pro armádní výcvik nováčků v plaveckých dovednostech. Nacházela se na nynějším pražském nábřeží Edvarda Beneše nedaleko místa, kde dnes stojí Strakova akademie a kaple sv. Máří Magdalény. Byla přístupná i pro civilní veřejnost, avšak vojáci měli přednost. Z tohoto důvodu  si Pražané v jejím sousedství postavili již v roce 1840 Občanskou plovárnu pod Letnou, která se stala prvními pražskými říčními lázněmi. Dnes je Občanská plovárna, kdysi nazývaná též Plovárna pod Letnou, jen památkově chráněná budova.

Zaplavat si s Kafkou

Nově zbudovaná plovárna nesloužila pouze ke kratochvílím u vody, ale v budově byla rovněž zřízena plavecká škola, restaurace a pořádaly se zde nejrůznější koncerty. Od roku 1869 Občanskou plovárnu lépe zpřístupnila nová Rudolfova lávka. Spojovala oba břehy Vltavy přibližně v místech, kde dnes stojí Mánesův most.

V průběhu sta let se Občanská plovárna stala svědkem nejrůznějších plaveckých či veslařských soutěží, scházeli se zde otužilci a jako kluk sem například pravidelně chodíval se svým otcem spisovatel Franz Kafka, bydlící nedaleko odtud. Svému původnímu účelu sloužila plovárna až do poloviny 20. století.

Thumbnail # Jaké to bylo být dítětem v socialistickém Československu? Kamarádi, běhání venku, pionýrské tábory a žádné počítače
Mohlo by Vás zajímat:

Jaké to bylo být dítětem v socialistickém Československu? Kamarádi, běhání venku, pionýrské tábory a žádné počítače

Kdo by si chtěl připomenout kouzlo koupaliště během jeho posledních let provozu, Občanská plovárna je nezapomenutelně vykreslena v úvodních minutách česko-anglického psychologického filmu režiséra Jiřího Weisse Třicet jedna ve stínu z roku 1965 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA ARCHIVNÍ SNÍMKY Z ČASŮ NEJVĚTŠÍ SLÁVY OBČANSKÉ PLOVÁRNY!

Podobné články

Zavří­t reklamu