Facebook
Instagram
Jedna z nejznámějších českých hereček proslula svým elánem, smyslem pro humor a především neuvěřitelným hereckým talentem. Skvěle zahrát dokázala cokoliv. Nejčastěji ale byla obsazována především v komediích. Rozesmávala celý národ, ona sama ale uvnitř trpěla. Ztráta jediné dcery ji poznamenala na celý život. A nejen ta.
Narodila se 14. dubna 1922 v Praze módní návrhářce a architektovi Janu Zázvorkovi st. Už jako malá byla nabitá energií, hodně sportovala, jezdila na koni a toužila po tom stát se herečkou. Po nižším gymnáziu se proto pokoušela dostat na Státní konzervatoř, dokonce dvakrát, bohužel vždy neúspěšně. Vystudovala tedy anglickou internátní školu. Velmi dobře prý ovládala sedm cizích jazyků. Nakonec ale přeci jen zvítězila touha po hraní. V letech 1939 – 1940 proto navštěvovala hereckou školu při Divadle E. F. Buriana. A hned následující rok započala svoji hereckou kariéru, která byla více než úspěšná. Zahrála si v téměř dvou stovkách filmů. Bez zaváhání můžeme říci, že se stala jednou z největších českých ženských komiků 20. století.
Podivný vztah s matkou
„My s maminkou jsme k sobě nikdy nebyly moc upřímné. Matka byla výjimečně krásná, noblesní žena. Jenže její krása a noblesa občas studily. Mamince to s tatínkem nevyšlo, a tak se na nás dětech mstila,“ napsala ve své knize vzpomínek. Matka prý rozhodně nepřekypovala obvyklou mateřskou láskou, nikdy se s dětmi nemazlila, nepochovala je. Navíc Stelle často vyčítala, že není ani stínem její krásy. A právě to ji prý zocelilo. Stella nikdy netoužila po tom být jen krásnou holčičkou, chtěla být slavná. Možná právě i proto, aby matce dokázala, že není tak bezcenná, jak se jí celé dětství snažila namluvit.
Nevydařené manželství
Prvním, a také posledním sňatkem, byl ten v roce 1946. Své „ano“ před oltářem řekla hereckému kolegovi Miloši Kopeckému (†73). Brzy po svatbě se jim narodila jejich jediná dcera Jana. Už rok po svatbě ale přišel rozvod. Od začátku jim to totiž moc neklapalo. Oba měli výbušnou povahu, Kopecký trpěl často depresemi, a navíc to byl hrozný sukničkář, který žádnou ženu ve svém okolí nenechal projít bez povšimnutí. Po rozvodu se Zázvorková už do žádného vztahu nehrnula, žila pro svoji dceru a především pro herectví, které pro ni bylo vším. „Já se pro normální manželství nehodila. A nenormální manželství? To by nemělo smysl,“ napsala v knize. I přes nevydařené manželství ale Miloše Kopeckého nikdy nepřestala mít ráda, dobře spolu vycházeli a vídali se často pracovně.
Sebevražda milované dcery
Dospívající dcera Jana (†15) však maminčinu vášeň a zapálení pro její práci nesla těžce. Nejspíš také po otci zdědila sklon k depresím, možná ji trápilo i to, že se po celém dni neměla komu vypovídat. Zázvorková trávila téměř každý večer v divadle, domů chodila až v noci. Aby na sebe strhla matčinu pozornost, spáchala hned několikrát demonstrativní sebevraždu. Dobře věděla, kdy matka dorazí domů, a počítala s tím, že ji vždy zachrání. Poslední takový pokus však skončil tragicky. Zázvorková se po představení zdržela v divadle, kde se zapovídala s kolegyní, a když dorazila domů, bylo už na záchranu dcery pozdě.
Smrt tatínka
Nedlouho po této tragédii navíc přišla Zázvorková o další milovanou osobu. Zemřel její otec, který po těžkém úraze bohužel nemohl normálně přijímat potravu. Dvě úmrtí těch nejbližších osob, navíc v tak krátkém časovém úseku, ji navždy poznamenaly. Jak sama později prohlásila, člověk se vyrovná s fyzickým utrpením mnohem snadněji než s utrpením psychickým. Ale na jevišti nikdo nesměl nic poznat. „Zapomenout musíte, své momentální problémy nemůžete táhnout na jeviště,“ říkala. „Zdusila jsem v sobě takové ty zbytečné, chmurné myšlenky na minulost a smířila se s tím, jak šel život,“ svěřila se pak Zázvorková v knize "Stella o sobě II. (a také o těch, kteří odešli)".
