Týna (33): Táta se po mámině smrti začal chovat divně. Když jsem zjistila proč, byla jsem v šoku

šok
dilema
průšvih
Zdroj: Freepik

Když její otec ovdověl a začal se chovat trochu podivně, Týna si myslela, že má novou milenku a začíná znovu. To, co za změnou tátova jednání ve skutečnosti stálo, opravdu nečekala.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 11. 05. 2025 13:00

Po mámině pohřbu jsme si všimli, že se táta změnil, že bývá najednou často pryč, i když už dávno nepracuje. Říkal, že chodí na výlety. Když jsme mu volali, nebýval doma a vždycky mluvil o tom, že si musel vyčistit hlavu. Chápali jsme to. Po třiceti letech manželství zůstal sám. Dávalo smysl, že se snaží najít nový smysl života.

Zdálo se, že táta chytil druhou mízu

Jenže některé věci neseděly. Začal si před námi víc hlídat telefon. Najednou měl nové košile a vrátil se k běhání. Jednou jsem u něj doma našla prázdnou láhev od vína, kterou by si sám nikdy neotevřel. Myslela jsem, že má milenku. Se sestrou jsme se tomu i smály, že je táta ve svém věku ještě takhle akční.

Pak se jednou zapomněl odhlásit z e-mailu na rodinném počítači. Našla jsem v něm fotky a zprávy a najednou mi to došlo. On nemá milenku, ale milence! Šlo o muže, kterého jsme s tátou párkrát viděli na zahradě, když jsme se neohlášeně zastavili. Mysleli jsme, že je to známý z dřívějška, někdo z kostela nebo spolku, kam chodil.

Chvíli jsem jen seděla a koukala na monitor. Všechno se ve mně vzpíralo. Táta, který se vždycky tvářil jako konzervativec, který na nás byl přísný, mluvil o rodině jako o základu všeho. Táta, který nikdy neřekl jediné pozitivní slovo o homosexuálech. On měl vztah s mužem. Celou dobu. A celou dobu nám lhal.

Byly jsme pro tátu jen zástěrka

Naštvalo mě to. Ne ten fakt, že je gay nebo bisexuál, ale to, jak dlouho nám lhal. Jak před námi dokázal hrát určitou roli a za našimi zády žít úplně jinak. Zpětně jsem si začala uvědomovat drobnosti. Dovolené, ze kterých se musel omluvit. Noční procházky, kam si šel vyčistit hlavu. Měl dvě identity a my znali jen jednu.

Přemýšlela jsem, jestli to máma věděla. Jestli tušila, a záměrně si toho nevšímala. Jestli jsme pro něj byly jen krytí. Když jsme na něj konečně uhodili, nechtěl o tom mluvit. „Nikdy jsem to neplánoval ani jsem nechtěl nikomu ublížit, ale takový je život.“

Trvalo mi dlouho, než jsem to dokázala aspoň trochu pochopit. Neodpustila jsem mu hned. Možná jsem mu neodpustila dodnes. Ale přestala jsem se ptát proč. Někdy lidé prostě žijí ve lži, protože si myslí, že jinak to nejde. A pak se z toho snaží vymotat, až když je pozdě.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vzpomínky televizní hlasatelky Marie Tomsové na listopad 1989: V obýváku jsem schovala 60 lidí, den nato jsem porodila

Vzpomínky televizní hlasatelky Marie Tomsové na listopad 1989: V obýváku jsem schovala 60 lidí, den nato jsem porodila

Související články

Další články