Věra (50): Můj muž nerad cokoliv slaví, takže zapomněl i na MDŽ. Smiřuju se s tím, že si budu muset dárky kupovat sama

Stejně jako každý vztah je jiný, tak i každý muž je jiný. To, co vám vadilo na předchozím, ten nový třeba bravurně zvládá, ale zas najdete jiné chyby. I když mého druhého muže miluju, je něco, co mě na něm pořádně rozčiluje...

Mohlo by Vás zajímat:

Michal (54): Manželka si po letech vzpomněla, že jí chybí romantika. Nevím, co tím sleduje, já na kytky nikdy nebyl

Myslela jsem, že se kvůli mně překoná

Věděla jsem, že můj nový manžel není moc romantik. Vlastně mi to říkal už na začátku vztahu. I tak jsem se do něj zamilovala a možná tak trochu doufala, že je to jen póza a uvnitř není takový, a ještě mě překvapí.

„Nejsem na tyhle věci,“ prohlásil tehdy s úsměvem, když jsem mu vyprávěla, jak mě můj první muž překvapoval drobnými dárky. I mimo mé narozeniny a svátek. Vždy mi to udělalo velkou radost. A možná jsem to brala trochu jako samozřejmost. A nenapadlo mě, že mi na této formě pozornosti tolik záleží. A když někoho milujete, doufáte, že se kvůli vám aspoň trochu změní. Jenže brzy mi došlo, že u Ivana se to nestane.

Kdybych se Ivanovi pár dní před mými narozeninami nepřipomněla, s největší pravděpodobností by na ně zapomněl. Svátek má sice napsaný v kalendáři, ale to ho nijak nevzrušuje. Svátky jako Valentýn nebo První máj mu připadají trapné. „Proč bych měl dělat něco jen proto, že se to ode mě očekává?“ krčí rameny. V jeho rodině se prý žádné oslavy moc nedělaly, tak proč by s tím „na stará kolena“ začínal. „Třeba kvůli mně? Protože je to pro mě důležité?“ řekla jsem mu vyčítavě. Ale nijak to nezabralo. Je ale pravda, že z vynuceného dárku či kytky člověk stejně moc radosti nemá...

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (26): Můj bývalý neunesl rozchod a poslal mi účet za náš vztah. Mám mu vrátit všechny dárky a doplatit akce, na které mě pozval

Nebude nic dělat na povel, ani nosit kytky

Prozření mě tedy čekalo i minulý rok na MDŽ. Dokonce i v práci jsme všechny ženy dostaly čokoládovou pozornost. A cestou domů mě neznámý pán obdaroval tulipánem. A popřál mi hezký svátek. Hned mi to zvedlo náladu. Naivně jsem doufala, že i Ivana to nějak trkne a třeba se přemůže. Ach, ta zbytečná očekávání...

Čekalo mě další zklamání. Žádná kytička, žádné „Všechno nejlepší“. Jen otázka, co bude k večeři. Nevydržela jsem to a rýpla si: „Možná bych si já dneska zasloužila něco dobrého. Kdybys náhodou nevěděl, dnes je MDŽ!“

Podíval se na mě a přikývl. „Jasně, tenhle komunistický svátek mě fakt nijak nebere. Nikdy jsme to doma neslavili.“ 

„Ale co kdybys udělal výjimku? Kdyby sis vzpomněl? Jen malá kytička?Moc by mě to potěšilo...“ zkusila jsem to ještě jednou.

Zavrtěl hlavou. A zopakoval mi svoji větu, která mě vytáčí. „Nechci dělat věci na povel.“

Mohlo by Vás zajímat:

Zorka (29): Valentýn jsem nesnášela a nikdy ho nechtěla slavit. Jenže pak jsem doma objevila něco, co změnilo můj názor i celý život

Nezbývá, než se s tím smířit

Věděla jsem, že tohle je jeho definitivní odpověď. A jeho přístup k těmto věcem se asi nikdy nezmění. Nebude mi nosit květiny, nebude mi dávat dárky, jen proto, že se to očekává. Ale bohužel je skoro nedostávám i jinak. Prý mi bude raději dávat lásku najevo jinými způsoby. Na jednu stranu to beru, na druhou se s tím pořád smiřuji. Vím, že jsou mnohem důležitější věci, ale prostě mě to mrzí. Takže se snažím už nic nečekat a kytky si už kupuji sama. I letos si asi nějakou krásnou, voňavou, koupím k MDŽ. A budu z ní mít radost, i když trochu jinou.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (40): Manžel a synové zapomněli na moje narozeniny. Nikdy bych nečekala, že čtyřicátiny oslavím sama