Vilma (22): Chtěla jsem se před přítelem blýsknout na plese. Cestou mě ale potkalo neštěstí

Nikdy mi na vzhledu nezáleželo tak jako letos v únoru. S novým přítelem jsme šli na ples. Chtěla jsem být krásná a dokonale upravená. Za peníze z brigády jsem si koupila hezké šaty. Dlouhé, upnuté, s hlubokým výstřihem na zádech. Rafinované, a přesto nevypadaly vyzývavě.

Aleš (55): Chci, aby moje třicetiletá dcera konečně dospěla. Přestal jsem ji živit a musela odejít z mého bytu

Měla jsem jasnou představu a ta nevyšla

Už čtyři měsíce chodím s lékařem Ludvíkem, který je o osm let starší. Pochází z dobré rodiny a sám je velmi kultivovaný, milý, slušný a vtipný. Kluk, co si na nic nehraje. Kluk, který stojí pevně nohama na zemi. Já za rok dokončím bakalářské studium a dál studovat nechci. Bude ze mě diplomovaný oční optik. Ludvík má za sebou lékařskou fakultu a nyní je třetím rokem ve specializačním vzdělávání zvaném základní kmen.

Jeho nemocnice pořádala ples a Ludvík na něj pozval mě i své rodiče. Ta akce pro mě byla velice důležitá a chtěla jsem se Ludvíkovým rodičům předvést v nejlepším možném světle, takže jsem si koupila nejen nové šaty, ale dokonce si zarezervovala termín u kosmetičky, která mě profesionálně nalíčí. Totéž jsem učinila i s vlasy. Účes od kadeřnice bylo pro tuto příležitost to pravé ořechové.

Vojtěch (38): Šedesátiletý kolega předvádí v kanceláři vášnivé scény a mně je z toho zle

Nic jsem neponechala náhodě

Nechtěla jsem být nalíčená a učesaná půl dne před začátkem plesu, a tak jsem souhlasila s odpoledním termínem. Doma jsem se vykoupala, šaty a boty na podpatku dala do tašky a tři hodiny před srazem v kulturním domě seděla u kadeřnice. Domluvily jsme se na hladkém účesu. Kadeřnice mi vlasy umyla, vyfoukala a vyžehlila do hladka. Z vrchních mi vytvořila krásný drdol, který přecházel v záplavu dlouhých kadeří. Dokonalost sama.

Přeběhla jsem asi půl kilometru ke kosmetičce. Oblékla se u ní do společenských šatů a ona mě začala líčit. Sladila styl s barvou šatů. Vypadalo to úžasně. Civilní oblečení jsem si nechala u kosmetičky s tím, že si ho vyzvednu v následujícím týdnu. Oblékla jsem si kožíšek a vyrazila ke kulturnímu domu. Nečekaně ale začalo pršet. Zrychlila jsme krok. Chybělo mi asi dvě stě metrů.

Františka (50): Myslela jsem, že jsme sehraný pár, ale v krizi jsem zůstala sama. Partnerova lhostejnost mě bolela víc než nemoc

Na plese jsem byla jako zmoklá slepice

Opatrně jsem běžela, ale déšť se na mně přesto výrazně podepsal. Moje vyžehlené vlasy vzaly za své a každý pramen se mi zkroutil podle svého. Ani drdol nebyl dokonalý, ale podivně zmuchlaný. Líčení vydrželo, ale nevypadalo svěže jako u kosmetičky. Navíc jsem si při běhu roztrhla silonové punčocháče. Ty jsem si na toaletě svlékla a nějaká hodná slečna mi půjčila krém, abych si namazala suchou pokožku na nohou.

„Moc ti to sluší. Jsi krásná,“ políbil mě na uvítanou Ludvík. Nevím, zda to myslel vážně, nebo zda to byla zdvořilostní fráze. Já osobně jsem se tak vůbec necítila. Vím, že předtím to bylo dokonalé a v kulturním domě už jsem vypadala obyčejně. Jako bych se líčila a česala doma. Ludvík má příjemné rodiče a ples se celkem vydařil. Ale potkalo mě tolik smůly, že jsem byla jen kousek od pláče. Snad nám ten déšť aspoň přinese štěstí.

Hana (43): Rozvedli jsme se kvůli nekonečné rekonstrukci a nepořádku. Teď ho jiná žena za kutilství obdivuje

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].