Anna (31): Celoživotní smůlu jsem chtěla řešit u kartářky. Dala mi naději, ale na změnu zatím jen čekám

Mám pocit, že smůla mě provází už od narození. Při porodu jsem se málem uškrtila na pupeční šňůře a první dny života jsem s mámou strávila na jednotce intenzivní péče. Ve dvou letech jsem se připletla k dopravní nehodě. Od té doby jsem jich prožila několik, a to ani neřídím. K nějaké bouračce se nachomýtnu minimálně jednou ročně. Totéž platí i pro nemoci. Cokoli se objevilo, jsem chytla – od posledních variant covidu až po chřipku. Je vlastně na pováženou, že jsem ještě naživu.

Markéta (33): Na návštěvu kartářky nikdy nezapomenu. Ta paní byla naprosto mimo a její bláboly mě stály dva tisíce

Svou smůlu jsem řešila u kartářky

Před několika lety to vypadalo, že se můj osud změní, a možná budu mít konečně štěstí. Našla jsem si přítele, chtěli jsme se vzít a mít dítě, ale věci se opět začaly kazit. Nedařilo se mi otěhotnět, a proto jsme pořád řešili problémy, hádali jsme se, až jsme se nakonec rozešli.

Už jsem nevěděla, co si počít se svým životem, a tak jsem si našla kartářku, o které se říkalo, že vás dokáže přečíst hned, jak vás uvidí. Chtěla jsem od ní slyšet, zda se můj život může změnit k lepšímu. Jen co jsem k ní přišla, zděsila se a začala mi vyprávět, co všechno se mi v životě přihodilo. Jako bych jí předem poslala životopis a ona si ho nastudovala.

Zeptala jsem se jí, jestli se můj osud může změnit. Podívala se na mě a řekla mi: „Pokud se budeš snažit a najdeš tu správnou cestu, tvůj život se změní.“

Eva (27): Strávila jsem tři roky s manipulátorem. Ze vztahu mě vysvobodila znepokojivá vize kartářky

Kartářka mi dala naději

Dodnes nevím, co tím myslela, ale dodala mi naději. Od té doby jsem si prošla několika lepšími obdobími, ale přišly i další rány – moji prarodiče zemřeli, seděla jsem v tramvaji, do které nabouralo auto, a skončila jsem se zlomenou rukou. Ať se snažím sebevíc, nemůžu si najít partnera.

Přesto to nevzdávám. Určitě jsem nemohla dostat všechnu smůlu světa, nějaká musela zůstat i pro ostatní. A jak říkala kartářka – musím jen najít tu správnou cestu, a všechno bude v pořádku.

Soňa (60): Kartářka mi kdysi řekla věc, kterou jsem považovala za absurdní. Po čtyřiceti letech vím, že nemluvila do větru

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].