Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Rebečin přítel je závislý na hraní videoher. Chtěla s tím něco udělat, protože cítila, že jejich vztah kvůli tomu skomírá. Místo pochopení se ale dočkala něčeho, co ji hodně překvapilo.
Myslela jsem si, že závislost může být na alkoholu nebo nějakých omamných látkách. Až u mého expřítele jsem se přesvědčila, že závislost může vypadat i naprosto nevinně.
Můj partner miloval videohry
Je to půl roku od doby, co jsem se rozešla s Michalem. Přijde mi, že až teď jsem pomalu začala vstřebávat, co se doopravdy stalo.
Michal byl na první pohled ideálním partnerem. Rád vařil, nevadily mu domácí práce, stejně jako já si rád přispal a časem chtěl založit velkou rodinu. Tak jsem si mohla odškrtnout prakticky všechna políčka ideálního partnera.
Pracoval z domova jako programátor, což bylo také super, protože prakticky nikam nechodil a mohl se starat o domácnost. Na počítači kvůli svému povolání trávil skoro celý den, nevypínal ho ale ani když mu skončila pracovní doba.
Jeho největší zálibou totiž bylo hraní videoher s kamarády. Téměř vždy, když jsem přišla z práce, seděl u svého vypiplaného herního počítače, na uších měl sluchátka, zběsile klikal myší a agresivně křičel do mikrofonu na své kamarády. Často takhle seděl i několik hodin, nemohl se od toho odtrhnout, byl do svého virtuálního světa naprosto zabraný.
Přišlo mi to docela hezké, že je v kontaktu s přáteli a má nějakou zálibu. Postupně mi ale začalo docházet, že nejde o tak nevinnou zábavu.
Často hrál od rána do noci
Michal sedával u počítače dlouho do noci. Skoro každý den jsem chodila spát sama a občas jsem se i sama probudila. Začala jsem se vracet z práce do neuklizeného, nevětraného bytu. Michal přestal vařit, objednával fastfood a začal nesmírně tloustnout.
Jak byl zabraný do hraní, přestal se mýt a starat se o sebe. Narostly mu dlouhatánské vousy a začal vypadat hrozně. Hlavně s ním nebyla řeč. Nechtěl si se mnou povídat, nikam chodit a ani trávit se mnou čas.
„Mám tady rozehranou hru, nevidíš?“ vyjel na mě pokaždé, když jsem se ho snažila přemluvit, ať třeba jdeme ven nebo si spolu alespoň povídáme. „Až to dohraju, možná... Teď je ta důležitá část.“
Rozhodla jsem se zakročit
Jenomže jeho „až dohraju“ nikdy nepřišlo. Začínala jsem ztrácet nervy, jak jsem viděla, že se náš vztah pomalu rozpadá. A tak jsem se rozhodla udělat něco, o čem jsem si myslela, že to pomůže.
Když jednou Michal výjimečně odešel s kamarády na pivo, vypojila jsem mu počítač, monitory i další příslušenství, naložila vše do auta a odvezla k mým rodičům na chatu. Myslela jsem si, že to dá Michalovi možnost vrátit se do reality, že pochopí závažnost situace a zamyslí se nad svým chováním. Výsledek byl ale naprosto jiný.
„Co že jsi to udělala? Co si to dovoluješ? Co si o sobě vůbec myslíš?“ začal na mě křičet, když jsem mu vysvětlila, kam zmizel jeho počítač. Začal mlátit pěstmi do všeho kolem. „Víš vůbec, kolik ten počítač stál? Kolik je v něm dat? Ty jsi tak sebestředná, hrozná a hloupá!“
„Michale, udělala jsem to pro tvoje dobro,“ snažila jsem se ospravedlnit a ve strachu ustupovala od něj dál. „Copak ty nevidíš, jak jsi na hraní závislý?“
Řekl mi, ať se odstěhuji
„Okamžitě nasedneš do auta a pro ten počítač mi dojedeš,“ ukázal na mě prstem a z očí mu šlehaly plameny. „A pak se zabalíš a vypadneš. Už tě nechci nikdy vidět.“
A tak se z toho, že jsem svému partnerovi chtěla pomoct od závislosti, stalo to, že mě z hodiny na hodinu vykopl z bytu. Ačkoliv jsem ho prosila, omlouvala se a škemrala, neměl slitování. Řekl mi, že jsem zasáhla do jeho života, do jeho zájmů a soukromí a že s někým, kdo ho takto nerespektuje, nikdy nebude.
Dodnes si sypu popel na hlavu za to, že jsem jeho závislost neodhalila dřív. Možná šel náš jinak celkem fajn vztah zachránit. Přijde mi hrozné, že dospělý muž mě vyměnil za videohry a virtuální svět.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
