Honza Dědek se stal otcem na stará kolena: Nejsem si jistý, jestli bych to zvládnul v pětadvaceti

Moderátor Honza Dědek (54) vstoupil do nové éry svého profesního, ale také soukromého života. Oblíbená talkshow 7 pádů Honzy Dědka našla po televizi Prima nové působiště, a před rokem a půl se stal vůbec poprvé tátou. Vymodlenou dcerku Jasmínu Annu (17 měsíců) mu porodila partnerka Tereza Cibulková, která pracuje v bankovním sektoru.

V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou Honza potvrdil, že narození dcery mu zásadně přeskládalo životní priority. Například se nadobro vzdal alkoholu. „V tom našem věku už máš pocit, že o nic nepřijdeš, co se týká všech mejdanů a premiér. A to si nejsem jistý, jestli bych zvládnul v pětadvaceti,“ přiznává Honza upřímně. „Jestli bych si neříkal: ,Nemůžeme to dát nějaké hlídačce nebo babičce? Já bych dneska šel, je tady tenhle koncert, a tenhle mejdan bude super.' Ne, žádnej mejdan nebude víc super,“ září oči našemu slavnému tátovi.

Honza Dědek se stal otcem Jasmíny Anny až po padesátce: Cítím, že mi není dvacet, ale dcera mě nabíjí

Show 7 pádů Honzy Dědka v novém

Honzo, děkujeme, že sis udělal čas Na kafeečko. O to víc, že máš doma malou dcerku.
Sedmnáct měsíců, už táhneme na rok a půl.

To je zajímavý věk, kdy člověk počítá každý měsíc.
No jasně, dělali jsme půlroční narozeniny. To z toho ještě nic neměla, ale teď už opravdu počítáš, kolik máme těch měsíců. A potom mám kamarády, kterých se zeptáš, jak staré je jejich dítě: „Nevím, jednadvacet nebo pětadvacet. Nevím, kolik je dítěti. Tak nějak.“

Kde aktuálně běží 7 pádů Honzy Dědka?
Na Televizi Seznam. Každý čtvrtek ve 21.30.

Pětinásobný otec David Prachař: Čtyři roky před sedmdesátkou začíná nový život

Otcem po padesátce: Žádá si to více energie

Honzo, takže Dědek se stal otcem! Navíc ve starším věku. Když ti někdo řekne, že vypadáš jako dědek své dcery…
Tak mě to nerozhází. Život takhle rozdal karty, neplánoval jsem to. V osmnácti jsem si neříkal, že si počkám do třiapadesáti.

A teď je to tady!
Samozřejmě, že to člověk pociťuje. Dítě začne chodit a ty musíš akcelerovat ze sedačky. Někam sáhne, za dvě vteřiny přijde a má v ruce nůž. „Ten nůž byl na lince, tam nemůže dosáhnout. A včera tam nedosáhla. Jak to, že tam dosáhne?“ A ty si nevšimneš, že dole leží pes, ona ho použije jako stupínek, stoupne si na toho psa a vezme si nůž.

Dobře Jasmínka!
Přijde s tím nožem a ty se ocitáš v hollywoodském hororu. Ona sice sama nevezme horké kafe, ale zapomene, že je tam ubrus, a tak dále.

Myslím, že první dva roky života se děti chtějí zabít.
Chtějí se zabít a chtějí zabít i nás, protože musíš vstávat, a to rameno nebo záda už občas cítíš. Takže má to své nevýhody. Na druhou stranu, v tom našem věku už máš pocit, že o nic nepřijdeš, co se týká všech mejdanů a premiér.

Ano, nikde už nemusím být.
A to si nejsem jistý, jestli bych zvládnul v pětadvaceti. Jestli bych si neříkal: „Nemůžeme to dát nějaké hlídačce nebo babičce? Já bych dneska šel, je tady tenhle koncert, a tenhle mejdan bude super.“ Ne, žádnej mejdan nebude víc super.

Janek Ledecký o osudovém setkání s manželkou před 30 lety i nové roli dědečka

Hodiny kondičního boxu proti stresu

Co se mi narodila dcera, tak mám také pocit, že bych se měla dožít co možná nejdéle. Máš to stejně?
Přesně tak. Co cvičíš? Kolikrát týdně chodíš do fitka?

Pořád jsem nenašla něco, co by mě bavilo.
Kondiční box? Ten doporučuju, myslím to smrtelně vážně. Potkal jsem po třiceti letech spolužáka z průmky a říkal jsem mu, že vypadá dobře. „Já dělám kondiční box.“ „To bych nemohl, aby do mě někdo bil.“ „Říkal jsem kondiční, biješ jenom do pytle.“ Za hodinu mi volal jeho trenér: „Slyšel jsem, že to chcete dělat. Tak vás čekám. Zítra večer.“ Tak jsem zašel a je to fantastický. Máš tam pytel a bušíš do pytle.

Představuješ si, že tam někdo je.
Přesně. Dokonce jsem měl pocit, jestli mi ten člověk na hodinu tréninku vystačí. A já se některým nestačím ani dost věnovat, těm lidem z mého života, co mě za ten den dokáží vytočit. Jeden, dva údery, a musíš k dalšímu. A je to skvělý. Takže odcházíš a veškerý stres je pryč.

Takže ti to došlo taky – že musíš vydržet na světě déle, než jsi plánoval.
No jasně. Můj dědeček z tátovy strany zemřel, když mi byly asi čtyři roky, a taky mu bylo asi 62 let. Jasně, byla to nějaká rakovina, takže tohle asi úplně neovlivníš. Ale něco ovlivnit můžeš. Už jsme vypili všechno, co bylo potřeba, a není alkohol, který bychom nezkusili, tak se na to můžeme vykašlat. A trávíme celé dny sezením, tak se zkusme trochu pohnout a hýbat. Tak tohle pro sebe udělat můžu.

Třetí dítě si pořídil až po padesátce: Karel Zima ukázal svého nejmladšího syna

S dcerou chci prožít všechno nové

Co tě na otcovství úplně nejvíc překvapilo? Příval lásky, zodpovědnosti, vztah dostane úplně nový rozměr…
Asi všechno, co říkáš. Je úplně fantastický, jak tě to vrátí do dětství, které si nepamatuješ. Vlastně svůj život prožíváš znova, protože pozoruješ, co to dítě dělá – dnes umí něco, co včera neumělo. „Kde máš nos?“ „Tady!“ Samozřejmě si to velmi iluzorně maluješ: „Počkej, až já jí začnu číst Rychlý šípy nebo Děti z Bulerbynu.“ Třeba mi řekne: „No zapomeň!“ Má před sebou to krásné, že něco zažije poprvé. Poprvé pojede k moři nebo poprvé ochutná zmrzlinu, a ty budeš u toho.

A poprvé jí někdo zlomí srdce.
Ježíš Marjá! No, přesně. Ale tak – zbrojní pas? Poprvé si bude zkoušet šatičky nebo si poprvé uvědomí, že jsou Vánoce. Že je Ježíšek a dárečky. Cokoliv. A ty se můžeš dívat na to její objevování světa, a to je něčím úchvatné. Člověk si to u sebe nepamatuje, protože fakt si asi nepamatuješ, kdy jsi šla poprvé na nočník. Ale teď to s ní prožíváš, co všechno už jí dochází. Všechno hází na zem, protože zkoumá ten 3D rozměr a tu hloubku. A to je skvělý.

My jsme byli generace Husákových dětí, hlavně si nestěžovat, a nechat děti vybrečet, ony přestanou.
Strašně se mi líbilo, jak nám říkali: „Nevyčnívej, seď v koutě.“ Pak ti bylo osmnáct a říkali: „No, to jsem teda myslela, že se dokážeš prosadit víc.“ „A kde jsem se to asi měl naučit?“ „No že si nemůžeš říct o to zvýšení platu. Podívej se támhle na tu!“ „Vy jste mi celou dobu říkali, ať mlčím a dělám dobře svoji práci, oni si sami všimnou a odmění.“ „Jak můžeš bejt tak blbej? Kdo tě bude odměňovat? Běž si říct!“ Tak tohle se teď snažíš nedělat a zahrnout to dítě láskou. Myslím, že u naší generace byla ta nedomazlenost strašidelná. Nebývali jsme zahrnutí láskou, to se nějak nenosilo.

Takže vy se mazlíte?
Jo, vždyť je to navíc nádherný! Vždyť děti v tomhle věku, v sedmnácti měsících, to bys musela být studený sněhulák, aby tě to nedojímalo. Jen si říkáš: „Dokud to ještě chytím a můžu obejmout.“

O čem dalším promluvil Honza Dědek:

• Jak vzpomíná na komplikované hosty v pořadu
• V čem byla práce pro televizi Prima náročná
• Proč ho zaráží srovnávání s Janem Krausem
• Které typy hostů jsou podle něj nejhorší
• Jak vzpomíná na rozhovor se zpěvačkou Jennifer Lopez

Na fotografie Honzy Dědka s jeho půvabnou manželkou se můžete podívat v naší fotogalerii.