Františka (50): Myslela jsem, že jsme sehraný pár, ale v krizi jsem zůstala sama. Partnerova lhostejnost mě bolela víc než nemoc

S Jakubem jsem ve vztahu dvanáct let. Je to vztah nekomplikovaný. Nehádáme se, vyjdeme si vstříc a trávíme spolu víkendy. Oba máme časově náročné zaměstnání a klidné večery u knihy nás baví. Naše životy vnímáme jako harmonické spojení povinností a radosti.

Iva (43): Vyměnila jsem lásku za peníze. Teprve pád na dno mi otevřel oči

Když dva dělají totéž, není to stejné

Dva víkendy u Jakuba, dva u mě. Férové rozdělení rolí. Povinností i času. A vlastně i nákladů. Jenže je v tom diametrální rozdíl. Zatímco já vždy nakoupím luxusní potraviny, drahé víno a uvařím časově náročné jídlo, Jakub své víkendy odflákne. Většinou mě pozve do obyčejné restaurace a ještě má pocit, že mám být nadšená. Holt jsme každý jiný. Já ráda rozmazluji a Jakub je pragmatik.

Rád utrácí peníze za knihy, seberozvojové kurzy nebo kino. Jídlo je pro něj nezajímavá položka. Něco, co musí existovat, ale je mu jedno, v jaké formě a kvalitě. A tak jsem i já ustoupila ze svého nastavení a časem jsme sladili nároky a očekávání. Prostě utrácíme za divadla, kina a zážitky. Když chci ochutnat nějaké zajímavé jídlo nebo zajít do dražší restaurace, jdu s kamarádkou. Nikoliv s Jakubem, který to neocení.

Natálie (45): Příbuzní nám slibovali dovolenou na horách zdarma. Místo lyžování jsme museli celé dny makat

Bohužel jsme se nesešli ani v dalších věcech

Před třemi lety František podstoupil operaci žlučníku. Byl z toho docela psychicky špatný. A tak jsem se mu snažila zpříjemnit čas do termínu operace. Zařídila jsem prodloužený víkend v mé režii. O víkendech jsem vymýšlela zábavný program, který by zabavil mozek. Zkrátka jsem se snažila být oporou. Do nemocnice jsem za Jakubem chodila skoro každý den a bylo pro mě jasné, že po operaci bude Jakub u mě a já se postarám.

Vzala jsem si týden volno a opravdu jsem o Jakuba pečovala. Domácí strava. Lehká a dobře stravitelná. Jakub ležel a já ho obskakovala. Měl se jako v bavlnce. Vypadalo to, že Jakub moje chování vnímal a já doufala, že tímto budeme mít k sobě blíž. Jenže jsem se spletla. Měsíce plynuly a Jakub si jel to svoje. Nic nikdy nevymyslel, nezorganizoval a ani se nijak neangažoval v našem vztahu.

Niky (20): Sbalila jsem si věci, zatímco on si užíval na dovolené. Rozdíl v našich příjmech náš vztah pohřbil

Smutek vystřídalo zklamání

A pak jsem onemocněla. Sice to byl banální zápal plic, ale vyřadil mě na tři týdny z provozu. První týden jsem si nebyla schopná vůbec uvařit nebo nakoupit. Světe div se, Jakub mi jednou zatelefonoval a to bylo vše. I přes to, že jsem ho požádala o pomoc, neudělal nic. Druhý týden mi zavolal, zda se už cítím lépe. Sdělil mi, že mi za dveřmi u bytu nechal porci guláše, který si uvařil o víkendu.

„To jsi mě překvapil, že si pamatuješ, kde bydlím,“ rýpla jsem si. Jakub to ignoroval a popřál mi brzké uzdravení. Byla jsem zklamaná. Byla jsem rozčarovaná, že jsem nedostala to, co jsem sama Jakubovi dopřála. Když jsem si s Jakubem o všem promluvila, jeho odpověď mě překvapila: „Vždyť jsem ti vařil a telefonoval. A navíc vím, že jsi samostatná a že si vše zařídíš. Tak co po mně vlastně chceš?“ Asi už nic, byla moje odpověď.

Jitka (42): Manžel mi dal drsné ultimátum. Buď plastika prsou, nebo rozvod

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].