
Vlastimil byl celý život chudý. Pak díky povýšení konečně začal dobře vydělávat a může si dovolit život, který si přeje. Protože má najednou hodně peněz, jeho manželka už nechce pracovat. A to se Vlastimilovi nelíbí.
Když jsem se seznámil s Evou, byl jsem velmi chudý a neměl jsem skoro žádné peníze. Měl jsem s kamarádem firmu, která bohužel zkrachovala a opravdu se mi nedařilo.
Musel jsem dřít
Žili jsme si tehdy skromně v malém bytě v podnájmu a sotva jsme každý měsíc vyšli. Eva navíc pracovala jenom na poloviční úvazek, a tak jsem se musel dřít za nás oba. Měl jsem dvě práce, často bral přesčasy, pracoval jsem i přes víkendy.
Často jsem v práci usínal, musel jsem tam chodit i jako nemocný, kolikrát jsem spal jen několik hodin. Vždy jsem se ale přemohl. Kupředu mě hnala vidina toho, že když se budu snažit, začne se mi zase dařit a jednoho dne se budu mít lépe.
A moje píle opravdu přinesla ovoce. V práci si mě všiml jeden vedoucí a pozval mě k sobě do kanceláře na pohovor. Nabídl mi vyšší a výrazně lépe placenou pozici, což pro mě znamenalo nový začátek. Začal jsem se tedy snažit ještě víc. V práci jsem byl od nevidím do nevidím, abych mohl ještě povýšit.
Dřina nakonec přinesla ovoce
„Ty se v té práci sedřeš z kůže,“ vyčítala mi vždy Eva, když jsem přišel domů. „Měl bys to mít jako já… Pracuji jen tři dny v týdnu a mám čas i na sebe. Nikdy se nepředřu, mohu se vyspat…“
Já jsem ale na její slova nedal. Po půl roce jsem byl opět povýšen a za rok jsem se dostal na manažerskou pozici. Konečně jsme přestali živořit a začali jsme žít.
Vzal jsem si hypotéku a koupil nám byt, pořídil nové auto, postavil Evě vysněnou kuchyni a šatnu. Byl jsem na sebe pyšný, na to, co jsem dokázal… Má tvrdá práce mi přinesla kýžené ovoce.
Manželka mě překvapila
„Lásko, rozhodla jsem se, že dám výpověď v práci,“ oznámila mi Eva vesele, když jsem ji vzal na luxusní večeři na oslavu toho, jak se mi daří.
„A proč? Vždyť pracuješ jen pár hodin týdně,“ nakrčil jsem obočí nechápavě.
„Vyděláváš dost pro nás pro oba, tak jsem si říkala, že je zbytečné, abych něco dělala,“ pokrčila rameny a mně klesla brada.
„Víš, kolik je práce za tím, že se teď máme dobře?“ zeptal jsem se jí trochu podrážděně. „Moc se mi nelíbí, abych pracoval jenom já… Znamená to, že se budu muset dřít za nás oba.“
„Tvůj plat nás bez problému uživí, tak nechápu, co je za problém,“ odsekla mi podrážděně a tím naše debata skončila.
Manželka už nechce pracovat
Eva opravdu dala výpověď a přestala chodit do práce. Nejdřív jsem se snažil její rozhodnutí respektovat a sžít se s ním. Ale když jsem přicházel domů a viděl, jak nic nedělá, jak se jen baví za moje peníze, nedokázal jsem se s tím smířit. A stále nedokážu.
Zatímco ona si chodí na manikúru a pedikúru, zve kamarádky na drink, chodí na pilates a tráví celé dny tím, co ji baví, já sedím v práci a vydělávám. Stále mě pronásleduje to, co jsem musel obětovat, abychom se měli dobře.
Vadí mi, že moje manželka se bez špetky vděku přiživuje na mém úspěchu. Ano, miluji ji, ale nelíbí se mi, že mě využívá, aby nemusela nic dělat. Já jsem si svůj luxusní život tvrdě vydřel a stále na něm dřu. Ona se jenom chytila šance, že nebude muset nic dělat.
Zvažuji, že jí zruším přístup k našim společným penězům nebo že ho alespoň nějak omezím. A tím jí ukážu, že její život sponzorovat nebudu. Jako dospělá žena by měla vědět, že bez práce nejsou koláče.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




