Zvířata před soudem: Prasnice i kohout vyfasovali trest smrti. Osel, který obcoval s člověkem, dostal výjimku

V dobách dávno minulých existovaly dokonce dva typy soudních procesů se zvířaty - světský a církevní. Domácí a hospodářská zvířata, která podléhala péči svých majitelů, se ze svých činů „zodpovídala“ v civilních procesech. Krysy a další „havěť“, ta prý spadala pod Boží kontrolu, takže mířila k církevním soudům.

Bizarní případ ptačího gangu: Americké městečko ohrožoval šílený krocan Kevin a jeho družky. Lidé mohli ven jen v noci

Prasata, krávy a další neobvyklí „zločinci“

Jeden z nejslavnějších procesů se odehrál v roce 1457 ve fancouzském Savigny. V roce 1869 se o něm zmínil Robert Chambers. Obviněná byla tehdy prasnice se šesti selaty, jež měla údajně zabít a sníst malé dítě. Zatímco prasečí máma vyfasovala trest smrti, selátka dostala jen varování, že by neměla následovat příkladu své matky. Jinak také špatně skončí.

Prasata byla častými hosty v soudních síních. Mnohá se potulovala volně po vesnicích a dosahovala skutečně impozantních rozměrů. A ano, někdy útočila na děti. V roce 1386 měla v Normandii usmrtit prasnice kojence v kolébce - u soudu za to vyfasovala smrt oběšením. Farmáři si na popravu přivedli svá vlastní prasata, aby viděla na vlastní oči, co se jim stane, pokud i ona zatouží po lidském mase.

V roce 1474 se zase ve švýcarské Basileji snesla na hlavu jednoho nebohého kohouta obvinění, že ač samec, snáší vejce. To přece muselo být čarodějnictví! Veřejný obhájce sice tvrdil, že kohout byl k tomu donucen temnými silami, tudíž se nemohl bránit, lid ale rozhodl. Na hranici s ním i s jeho prokletým vejcem. V roce 1750 stanulo před soudem nejen zvíře (osel), ale i jeho majitel: Prý mezi nimi došlo k jistým intimním hrátkám. Na hranici ale skončil jen muž, osel, dle svědků, byl prý vždy velmi cudný. Jeho nápad to tedy jistě nebyl. A konečně rok 1662 a Connecticut. Jistý William Potter tam obcoval s kravami, ovcemi a prasaty. Musel tak přihlížet tomu, jak je každé zvíře zabito. Pak ho oběsili.

Japonská tančící oliheň: Bizarní pokrm, ve kterém mrtvého hlavonožce "oživí" obyčejná sójová omáčka

Církevní soudy s různou havětí

Kobylky, mouchy nebo třeba hlemýždi se chytali těžce, církevní úředníci je tak buď exkomunikovali, nebo prokleli na místě, kde se jich vyskytovalo nejvíc a kde také škodili. V roce 1510 se právníkovi Bartholomeowi Chassenému podařilo zastavit řízení proti krysám: Ty se k soudu nedostavily, neboť se bály koček. Případ byl odložen. Jen se jim poslal dopis s žádostí, aby daný dům, sklep či pole ráčily opustit.

V roce 1519 podali obyvatelé italského alpského městečka Stelvio žaloby na krtky za ničení úrody. Právníci argumentovali ale tím, že krtek prokypřuje půdu. Téměř jistý přísný trest tak byl náhle změněn na vyhnanství.

Cher Ami: Poštovní holub, který zachránil život téměř dvěma stovkám mužů

Konec soudů se zvířaty

Dnešní vědci poukazují na několik důvodů, proč se konaly procesy se zvířaty. Středověká společnost neochvějně věřila v přirozený řád stanovený Bohem a lidmi, jakožto vrcholkem potravního řetězce. Když tedy prase zabilo dítě, porušilo řád, za což ho stihl trest. Bylo to také varování a vzkaz od soudních úředníků, že berou svou práci zodpovědně a že jim neunikne člověk ani zvíře. A v neposlední řadě peníze. Když církev proklela škůdce, lidé si ochotně připlatili na desátkách.

S příchodem osmnáctého století a éry vědy a rozumu se od této praxe začalo upouštět. Proč trestat tvora, který nerozezná dobro od zla? Přesto se občas ještě něco objevilo. Tak třeba Švýcaři v roce 1906 popravili psa za napomáhání loupeži. Ve dvacátých letech byl zase jeden šimpanz obviněn z kouření v nekuřácké zóně. A v roce 2008 odsoudili v Makedonii medvěda za krádež medu. Vzhledem k tomu, že šlo o chráněný druh, uhradila škodu včelaři vláda. Doufejme tak, že v dohledné době již žádnou podobnou zprávu neuslyšíme.

Tajemný tvor z Wyomingu: Jeho mléko je přírodní viagra, sám nejvíc miluje whisky