
Adéla je ve vztahu s přítelem Oskarem tři roky. Když jsou partneři spolu, je vše zalité sluncem. Jenže Adéla vnímá změny, které začal Oskar posledních pár týdnů dělat. Adéla tuší, že je to předzvěst něčeho ošklivého.
Jsem rozvedená asi patnáct let. Sice jsme se s manželem rozvedli, ale zůstali jsme rodiči. Spolu jsme vychovali oba syny a zajistili jsme jim bezstarostný start do života. Oba naši synové dostali k dvacetinám malou garsonku v centru našeho městečka.
Vyspělý člověk dokáže být dobrý rodič
Jsem pyšná na to, že jsme s bývalým manželem ustály porozvodové období a dokázali jsme se povznést nad pocity, které vlastně nebyly důležité. Jediné, co v našich životech mělo smysl, byli naši synové. A tam jsme fungovali na sto procent. Dokázali jsme komunikovat, dokázali jsme předvídat a jen díky těmto vlastnostem jsme synům koupili garsonky v době, kdy ceny nemovitostí nebyly tak vysoko.
V současné době jsme s bývalým manželem v kontaktu minimálně. Synové už pracují a žijí si svůj život. Takže dvakrát za rok zajdeme s bývalým manželem na kávu a probereme co potřebujeme. Bývalý manžel se kdysi znovu oženil a žije ve spokojeném svazku. S jeho manželkou se znám a je to fajn žena. Já jsem takové štěstí neměla. Po rozvodu jsem měla dva dlouhodobé vztahy včetně společného bydlení. Ty se rozpadly.
Ráda bych se znovu vdala, ale nikdo nemá zájem
Teď jsem tři roky ve vztahu s přítelem Oskarem. Bydlíme od sebe asi deset kilometrů. Každý máme svůj byt. Oskar je zaměstnaný jako učitel na střední škole. Já pracuje jako účetní. Ze začátku vztahu jsem Oskarovi naznačovala, že bych časem ráda společné bydlení. Tajně jsem doufala i v žádost o ruku. Jenže brzy jsem pochopila, že nic z toho nepřijde.
Oskar má rád svůj klid. Oskar má dospělého syna, s kterým se vídá minimálně, protože žije v Americe. Máme spolu víkendový vztah. Jeden víkend jsme u mě, jeden u přítele. A to je vše, co mohu od vztahu čekat. Vadí mi to. Mrzí mě to. Bolí. Ale není to pro mě důvod k rozchodu. Zvykla jsem si. Oskar je fajn chlap a když jsme spolu, je nám dobře. Jen ve svém životě nepotřebuje ženu ve společné domácnosti.
Trápí mě zlá předtucha
Ještě pár týdnů nazpět začínal náš společný víkend v pátek odpoledne. „Už se tě lásko nemůžu dočkat. Těším se. Už aby byly čtyři hodiny a byl jsem u tebe,“ volal mi každé páteční ráno Oskar. Jenže posledních pár týdnů náš víkend začíná v sobotu ráno. Každé páteční odpoledne má Oskar nějaký nevyhnutelný problém nebo něco k řešení. Několikrát vezl sousedku na vlak, když jela za dcerou na Moravu. Jindy byl déle ve škole nebo musel uklidit byt.
Zkrátka mi přijde divné, proč Oskar nemůže přijet v pátek po splnění povinností a dorazí až v sobotu dopoledne. Přijde mi podezřelé, že ochotně vozí sousedku na vlak místo aby byl se mnou. Nechci se snížit k tomu, abych někde šmírovala nebo mu prohlédla mobil. Ale mám zlou předtuchu, že mi je Oskar nevěrný se sousedkou. Nikdy bych to do něj neřekla, ale indicie mluví jasně. Mám takový divný pocit, že brzy vyplave na povrch skutečnost, co nás rozdělí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].