Stela (29): Zesnulý táta mi chce vzít mamku. Nebýt mé předtuchy, vyšlo by mu to

Už když umíral taťka, tušila jsem, že nás opustí. Když přišla třetí a hodně intenzivní předtucha, taťka vydechl naposledy. Nepřikládala jsem svým vidinám větší váhu. Když máte někoho rádi, zkrátka se o něj bojíte. Nenapadlo mě, že se bude situace o pár let později opakovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Josefína (32): Dceři se pořád dokola zdá jeden děsivý sen. Jak jsem zjistila, není v tom sama

Začala jsem se bát o maminku

I když je smrt součástí života, není lehké ji přijmout. Kór když ztratíte někoho, koho milujete a je pro vás vším. Od tátova skonu se můj vztah s mamkou zintenzivnil. Mnohem častěji jsme se navštěvovaly a já se detailně zajímala o její zdravotní stav. Po tátově smrti totiž dost sešla a bylo patrné, že je bez něj nešťastná.

Ovšem čas je mocný lék a mamka postupně začala žít. Na tátu jsme vzpomínaly už jen v dobrém. Roky plynuly a já vůči mamce trochu polevila v pozornosti. Byla jsem si vědoma, že jsem ji hlídala až příliš. Často jsem jí nabourávala soukromí. Když mi hodinu nezvedla telefon, už jsem ji jela zkontrolovat. Přitom ona třeba jen spala.

Když se mi před půl rokem poprvé vrátila povědomá předtucha, zpanikařila jsem. Viděla jsem svého mrtvého otce v objetí s maminkou. Jestli to byla vyloženě vidina, nebo jen sen, to netuším. Vím jen, že mě to vyděsilo. Měla jsem strach, že se něco děje s mamkou. A také že ano, v době mé vidiny prodělala mozkovou mrtvici.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (53): Sen mě varoval před nebezpečím. Nikdy předtím se mi nic takového nestalo

Třetí předtucha byla velmi intenzivní

Díky bohu neměla trvalé následky. Druhá předtucha přišla o tři měsíce později. Sevřelo se mi hrdlo, protože byla stejná jako ta předchozí. Bylo mi jasné, že se něco chystá. Napadlo mě, že si táta pro mamku přišel. Zase jsem se o ni začala více zajímat a starat.

Nebylo jí to příjemné, ale já měla strach. Třetí předtucha přišla jako šílený atak. Seděla jsem v práci u stolu a dodělávala něco na počítači. Zničehonic se mi zatmělo před očima. Jasně jsem viděla, jak jsou moji rodiče spolu. Táta se navíc prapodivně usmíval.

,,Máma!“ pronesla jsem. Zvedla jsem telefon a zavolala jí. Nebrala to. Podle času se měla akorát dívat na svoji oblíbenou telenovelu. ,,Proč to nebereš? Zvedni to!“ opakovala jsem stále dokola. Všeho jsem v práci nechala a vydala se za ní. ,,Určitě zase plaším,“ poklepávala jsem prsty na volantu.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (43): Díky neblahým tušením, která mě od dětství provázejí, jsem zachránila život tátovi

Zesnulý táta se snaží vzít mamku k sobě

Schody k bytu jsem vyběhla po třech. Bouchala jsem na dveře, ale mamka neotvírala. Zuřivě jsem v kabelce hledala klíče. ,,Mami sakra,“ hulákala jsem. Vběhla jsem do bytu. Mamka ležela nehybně na zemi. ,,Panebože!“ zvolala jsem a vytočila záchranku. Pracovnice mi řekla, co mám dělat. Když přijela sanitka, mamku naložili a odvezli.

Za pár dní jsem ji mohla navštívit. Těžko mluvila, ale jedné větě jsem rozuměla celkem jasně. ,,Stelo, já jsem se viděla s tátou,“ řekla tiše. ,,Já vím, mami, já vás taky viděla,“ odvětila jsem a hladila ji po ruce. Nebýt předtuchy, není mamka dnes mezi námi. Věřím, že už naši chtějí být spolu, ale já tady mamku ještě potřebuji. Doufám, že to táta pochopil a přestane mi ji brát. Jednoho dne budeme spolu přece všichni…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Otýlie (39): Naše dcera dostala do vínku dar, ze kterého nás mrazí. Vzdát se ho ale nechce

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.