Lenka (35): Čekala jsem, že se manžel po narození syna více zapojí. Na všechno jsem sama a on si chodí odpočinout na golf

Dítě jsme chtěli s Lukášem (38) oba, tak nechápu, proč jsem v tom sama. Miminko ho evidentně nebaví a když něco řeknu, nařkne mě, že mám, co jsem chtěla. Ještě asi můžu být ráda, že mě neopustí. Někteří chlapi narození dítěte absolutně nedávají a já si připadám osamělá.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (27): Místo, abych si užívala krásné období s miminkem, jsem vyčerpaná ze svých děsivých snů

Manželův vytoužený syn

Když jsem manželovi oznámila, že jsem konečně těhotná, měl slzy v očích. Od samého začátku počítal s tím, že bude mít syna. Ulevilo se mi, jakmile mi doktor pohlaví potvrdil. Byla jsem pyšná, že splním sen svého muže a těšila jsem se, až ten tvoreček přijde na svět. Vím, že to s miminkem občas není snadné, ale malovala jsem si to asi moc růžově.

Myslela jsem si, že se Lukáš více zapojí. Nejvíc se zapojil asi během zapíjení dítěte a po převozu z porodnice. Uklízel, navařil a byl plný euforie. Ta ale brzy zmizela. S malým Tobíkem bylo těžké pořízení, kvůli kolikám a často plakal. Manžel čím dál déle zůstával v práci a o víkendu si chodil „odpočinout“ na golf.

Nenechával mě úplně samotnou, je tu přeci tchyně, moje maminka a švagrová. Ty mě navštěvovaly denně a pomáhaly mi. Ale já toužila být právě s Lukášem, jsme přeci rodina. Čekala jsem, že bude ze syna více nadšený. Sotva si ho pochová a hned mi ho předává zpátky. Nehodlá přebalovat ani uspávat, nejezdí s kočárkem a u koupání byl jednou.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (31): Manželka mě neustále kritizuje, prý se neumím postarat o miminko. Tak jsem to vzdal

Jsem osamělá i vedle manžela

Nejdřív jsem se cítila osamělá, když byl Lukáš v práci. Samota mě zcela pohlcovala a skoro jsem si nemohla ani užít malého miminka. Pak se to srovnalo, ale osamělost nezmizela a to ani ve chvílích, kdy byl můj muž doma. Uvědomila jsem si, že jsem na všechno dočista sama.

Ta realita mě šokovala. Do té doby jsem si myslela, že máme ukázkové manželství. „Chlapy mimina moc nezajímají, on se zapojí později, neboj,“ slibuje máma. Snad má pravdu, ale do té doby budu už úplně vyšťavená, zklamaná. Na Lukáše se budu už vždy dívat jinak.

Tak nějak pokazil moji představu o něm, jako o tátovi a o nás jako o rodině. Vytratil se mi humor a připadám si jen jako ustaraná smutná máma. Najednou vidím, že to tak má mnoho žen. Nikdy dřív jsem si toho nevšimla. Moje kamarádka to měla stejně, nemluvila o tom. Pak se dokonce s otcem dítěte rozešla a na všechno je sama. Přijde mi to děsivé.

Mohlo by Vás zajímat:

Evžen (35): Těhotná manželka mě nutí k intimním hrátkám. Bojím se, že šťouchnu do mimina

Prý je to moje práce

Pokusila jsem se o tom s Lukášem mluvit, ale nedopadlo to moc dobře. Vzal si to osobně jako výtku, že se málo zajímá. Byl dotčený a uražený. „Chtěla jsi dítě a zůstat doma, tak co si stěžuješ? Je to tvoje práce, ostatní to zvládají,“ vrátil mi to zbytečně tvrdě.

Spolka jsem slzu a nechtěla se víc hádat. Raději chci mít klid, starat se o syna a neprohlubovat krizi. Obávám se, že to je úděl mnoha matek na mateřské. Takzvaně držet pusu a krok. Byla bych ráda, kdyby se tohle jednou změnilo. Anebo by bylo vhodné o tématu izolace maminek na mateřské více mluvit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (28): Nový seriál mi v šestinedělí zamotal hlavu tak, že jsem se začala bát nereálných hrozeb