Alena (62): Snacha se bála o manikúru, ale maliny si brala ráda. Tak jsem ji donutila pomáhat na zahradě

Příběhy o životě: Snacha se bála o manikúru, ale maliny si brala ráda. Tak jsem ji donutila pomáhat na zahradě
Zdroj: Freepik

Alena trávila celé dny prací na zahradě, zatímco její snacha Veronika si odtud odvážela jen plné košíky ovoce a zeleniny. Když se navíc začala na sociálních sítích chlubit „vlastní“ sklizní, Aleně došla trpělivost.

Jana Jánská
Jana Jánská 20. 05. 2026 17:00

Moje chata kousek za městem pro mě byla po smrti manžela vším a péče o záhony mi vracela chuť do života. Můj syn Jakub mi občas pomohl, ale jeho žena Veronika tam jezdila hlavně odpočívat.

Zakládala si na zdravém životním stylu, ale naši zahradu brala jako vlastní „bio obchod“, kde si mohla všechno zdarma vzít, aniž by přiložila ruku k dílu.

Snacha se stále jen vymlouvala

Veronika se pokaždé objevila v hezkých šatech a s čerstvou manikúrou. Zatímco já pracovala na slunci, ona odpočívala na lehátku a čekala, až jí připravím košík plný ovoce. 

Když jsem ji poprosila o pomoc, vždycky měla výmluvu. „Hrozně ráda bych vám pomohla, ale včera jsem byla na nehtech a hned bych si je zničila,“ usmívala se nevinně.

Dokonce si stěžovala, že některé maliny jsou moc suché a že pro své ranní smoothie potřebuje jen ty dokonalé.

Jakub nad tím jen krčil rameny s tím, že Veronika má stresující práci v kanceláři a potřebuje klid. Ale co já?

Buď práce, nebo žádné ovoce

Všechno vyvrcholilo v červenci, kdy zahrada plodila nejvíc. Veronika pobíhala mezi záhony v klobouku a fotila si košík jahod na sociální sítě. Psala příspěvky o tom, jak je důležité žít v souladu s přírodou a jak si „užívá společnou sklizeň“.

To mě dopálilo. Měla jsem pocit, že si přivlastňuje moji práci jen proto, aby dobře vypadala před kamarádkami, zatímco já padala únavou. Rozhodla jsem se, že to končí a příště jí dám lekci, na kterou jen tak nezapomene.

Když Veronika další víkend zamířila ke svému lehátku, zastoupila jsem jí cestu a podala pracovní rukavice. „Jestli si chceš dnes odnést nějaké ovoce domů, musíš mi nejdřív pomoct vyplít záhony,“ řekla jsem vážně.

To snad nemyslíte vážně? Mám světlé šaty a čerstvý lak,“ namítala dotčeně.

Jen jsem jí v klidu podala Jakubovu starou košili a tepláky s tím, že nic neroste samo. Pokud chce ovoce a zeleninu zadarmo, musí si je nejdřív zasloužit.

Snacha konečně začala něco dělat

Veronika se nakonec šla převléknout. V nadměrném oblečení vypadala komicky, ale pustila se do práce. Sledovala jsem ji ze skleníku, jak neohrabaně bojuje s plevelem a stěžuje si na horko a bolavá záda.

Udělala jsi teprve kousek řádku,“ schladila jsem její nadšení, když se chtěla po chvíli vzdát. Vysvětlila jsem jí, že život v souladu s přírodou je hlavně o potu a špíně za nehty. Nakonec strávila dvě hodiny u jahod, zlomila si nehet a umazala se od hlíny.

Když pak konečně začala sbírat ovoce do svého košíku, dělala to úplně jinak. Už si nestěžovala na otlačené plody, ale opatrně odsouvala větvičky a vážila si každého kousku.

Jakub jen zíral, když ji viděl zpocenou a špinavou, ale Veronika mu jen hrdě odpověděla: „Zapracovala jsem na naší sklizni.

Pak se mi omluvila, že moji práci brala jako samozřejmost. Od té doby už na zahradu nejezdí v šatech, ale v pracovním oblečení. A vždycky se nejdřív zeptá, s čím může pomoct, než si začne plnit košík.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články