Alice (23): Loni na Velikonoce mě pěkně podrazila partnerka přítelova bratra. Teď se s ní mám setkat znovu

zklamaná, smutná, rozčarovaná
Zdroj: Freepik

Alice se na Velikonoce chystá k rodině svého přítele Matouše. Bude tam, stejně jako loni, i partnerka Matoušova bratra Lucka, která obětavé Alici posledně pěkně zavařila.

Alena Stárková
Alena Stárková 04. 04. 2026 07:05

Můj přítel Matouš pochází z pobožné rodiny, pro niž jsou Velikonoce jedním z nejdůležitějších svátků roku. Kladou na ně velký důraz a jeho rodiče i prarodiče si na nich a na všech tradicích s nimi spojených velmi zakládají.

Přítelovi rodiče mě pozvali na Velikonoce

Když jsem s Matoušem chodila první rok a blížily se Velikonoce, přítel mi oznámil, že je pozvaný k rodičům na vesnici. „Je to tradice, scházíme se tam celá rodina každý rok,“ vysvětlil mi, „přítelkyni tam bere i můj brácha Lukáš, tak chci, abys tam byla taky.“

„Moc ráda pojedu… Chci poznat vaše, z tvého vyprávění zní hrozně fajn,“ usmála jsem se povzbudivě a Matouše to očividně potěšilo. Pak mu ale úsměv pohasl. „Přítelkyni bráchy Lucku moc dobře nepřijali. Ale nedivím se, taky ji moc nemám rád… Ale zároveň je mi jí líto. Hodně špatně to nese,“ vysvětlil.

Já udělala skvělý dojem, ji nikdo rád neměl

A o tom jsem se přesvědčila hned po příjezdu. Zatímco celá Matoušova rodina se ke mně chovala vřele, Lucka zůstávala chladná jako led. Očividně se všech stranila a nikdo si jí moc nevšímal, myslela jsem si tedy, že se pokusí si udělat kamarádku alespoň ze mě.

Dlouho mě to ale netrápilo, protože Matoušovým rodičům jsem očividně padla do oka. Líbily se jim moje názory, jak se oblékám, co říkám a nadšení byli především mým povoláním - živila jsem se totiž jako ilustrátorka dětských knížek.

„Umíš nádherně kreslit, jsi tak talentovaná!“ rozplývala se Matoušova maminka, když jsem jim ukázala několik fotek toho, co jsem vytvořila. „To bys nám mohla letos namalovat vajíčka, co ty na to? Určitě budou nejhezčí z celé vesnice!“

„Moc ráda,“ usmála jsem se pokorně a budoucí tchyně mě láskyplně poplácala po rameni. „Už teď ji zbožňuji. Udělá nám nejkrásnější vajíčka a budeme se jimi všude chlubit. Tak nás nezklam, leží na tobě naše reputace o letošních Velikonocích,“ libovala si.

Lucka mě celý den nespustila z očí

Ještě ten den jsem se dala do práce. Vzala jsem úkol opravdu vážně a připravila si několik speciálních barvicích metod. Některá vajíčka jsem ručně vymalovala, na jiná vytvořila pomocí slupek od cibule fialové ornamenty, na další udělala voskem mozaiku.

Pracovala jsem pilně a přemýšlela, jak mě po tomto budou Matoušovi rodiče milovat. Byla jsem tak zabraná do práce, že jsem si ani nevšimla, že mě Lucka neustále nepřátelsky okukuje. Té nikdo nedal žádnou práci, protože jí nikdo nevěřil, a tak měla dost času mě sledovat. Když jsem večer odcházela z obýváku a vajíčka nechala schnout na stole, potkala jsem ji ve dveřích. Na tváři jí hrál úsměv, když mi přála dobrou noc.

Když jsem pak další ráno natěšeně vstala a skoro během se vydala do kuchyně, zbyly mi jen oči pro pláč. Místo krásných nabarvených vajec ležel pod stolem snad milion skořápek. V kuse nezbylo jediné vajíčko, všechna byla zničená. Neskutečně mě to mrzelo, cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy a v zoufalství padla na kolena.

Bylo mi jasné, že to způsobila Lucka

„Jak se to stalo?“ vzlykala jsem, když se celá domácnost přiběhla podívat, co se děje, „všechny jsem je tak opatrně naskládala na stůl! Nechápu to, dala mi tolik práce…“

„Asi je shodil pes, když běžel kolem,“ začala Lucka, která se mi zjevila za ramenem. „Na to jsi nepomyslela, co? Měla jsi je lépe uložit. Za nepozornost se holt platí. Ale tak nikdo není dokonalý. Věřím, že si reputaci brzy napravíš.“

Její vysvětlení dávalo smysl, mně ale bylo hned jasné, co se doopravdy stalo. Vzpomněla jsem si, jak kolem mě Lucka celý den chodila a hlavně, jak jsem ji potkala večer, když jsem odcházela spát. Vajíčka sama nepopadala, to ona je zničila. Nesnesla pomyšlení na to, že ji rodiče jejího přítele nesnáší a mě by si mohli zamilovat.

Bylo to od ní dětinské a měla jsem sto chutí ji obvinit z toho, že je to všechno její vina. Nakonec jsem to ale neudělala. Řekla jsem si, že nebudu tak zlá jako ona a že si to, co mi udělala, nechám pro sebe. Už ale chápu, proč ji nikdo nemá rád. Dokázala udělat problém i z něčeho tak nevinného, jako jsou Velikonoce a malování vajíček.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články