Alice (27): Rodinná oslava mě zklamala. Tolik nechutných poznámek jsem už dlouho neslyšela

​Nikdy jsem nebyla holka, která je kost a kůže. Před třemi lety, když jsme s Lubošem měli svatbu, tak jsem nosila velikost oblečení čtyřicet.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (33): Jsem demotivovaná. Zhubla jsem tři konfekční velikosti a manžel si toho ani nevšimnul

Můj život v kostce se mi líbí

Žiju si svůj sen. Mám manžela, který je vtipný, má veselou povahu a vnímá mě. Umíme se spolu smát, ale i brečet. S Lubošem bych šla i do pekla. Proto byla svatba s ním pro mě jasnou volbou. A slib „v dobrém i zlém“ beru vážně. Nejsou to jen prázdná slova. Je to závazek, který splním. A vím, že ho splní i Luboš.

Před půl rokem se nám narodila dcera. Od té doby mi manžel neustále říká, jak jsem krásná. Prý mi mateřství vepsalo do tváře ženskost a z holky se stala žena. Miluji, jak to můj manžel umí hezky naformulovat. V těhotenství jsem hodně přibrala. Cpala jsem se vším, co mi chutnalo. Věděla jsem, že nedělám dobře, ale nemohla jsem si pomoct. Projevilo se to na mé váze.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (34): Myslela jsem, že mě manžel chce vzít na dovolenou. Co doopravdy plánoval mi ale vyrazilo dech

Kila navíc jsem neřešila

Po porodu mi zůstalo dvacet šest kilogramů. Po šesti měsících mám nahoře jen kilo dvacet, ale to se mě drží. Váha se už směrem dolů nehýbe. „Řešíš blbosti, i kdybys měla metrák, tak jsem s tím v pohodě. Dej si koláč a přestaň mluvit nesmysly,“ usmál se na mě Luboš. Jeho přístup mi vyhovoval.

Vlastně mi bylo v naší mikrobublině dobře. Nikam jsem nechodila a když, tak v teplákách s kočárkem po vesnici. Začaly mi padat vlasy, a tak jsem si musela ostříhat své dlouhé kadeře. Vzala jsem to radikálně a kadeřnice mi vytvořila účes z velmi krátkých vlasů. Moc mi to vyhovovalo. Humor mě přešel v okamžiku, kdy jsme byli pozváni na rodinnou oslavu ke vzdáleným příbuzným. Pohled do zrcadla mluvil za vše a já věděla, že to bude průšvih.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (36): Trpím emočním přejídáním. Když mi bylo nejhůř, vážila jsem rovný metrák

Nemístné poznámky příbuzných mě ranily

„Teda, ty jsi kus ženský. Jsi ještě ženská, ne? Ten tvůj účes na kluka je matoucí,“ smál se vzdálený strýc. Usmála jsem se a tvářila se nad věcí. Moje mamka mě okřikla, když jsem si přidávala bramborový salát. „Takhle nikdy nezhubneš. Musíš jíst málo. Jsi jako velryba,“ udělila mi dobře míněnou radu matka.

Seděla jsem u stolu a vtom mě někdo zezadu rukou projel vlasy. Bratr mého tchána. „Nazdar chlape, jak jde život?“ zahlaholil vtipně. Slušně jsem odpověděla a s manželem jsme se střetli pohledem. Byl čas odejít. Vymluvili jsme se na dceru a zmizeli. To, zda jsem tlustá a nosím krátké vlasy, je moje volba a nikomu do toho nic není. Nemístné poznámky členů rodiny mě bolí. Obzvláště když i oni mají k dokonalosti daleko.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ema (54): Nemístné poznámky mladíků u bazénu mě nakoply ke změně životního stylu. Kamarádka mi ale hází klacky pod nohy