Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Dokonalá manželská idyla skončila u jedné večeře. Manžel se po letech bezmezné důvěry přiznal k nevěře a šestiletému tajemství – s milenkou, která nedávno zemřela, má dceru. Když přišel s požadavkem, aby dívka bydlela s nimi, Anežka se ocitla před nelehkou volbou.
S Liborem jsme manželé už patnáct let a vždycky jsem měla za to, že jde o upřímné a láskyplné manželství. Vždycky jsem Liborovi bezmezně věřila a byla mu naprosto odevzdaná.
S manželem se nám dařilo
Byli jsme spolu už od mládí a nikdy za celou dobu jsem se o náš vztah nebála. Ano, měli jsme občas neshody nebo krize, vše jsme ale úspěšně přečkali a ustáli a vždy jsme si dokázali vše vyříkat a usmířit se. Hlavně vždy, když jsem viděla, jak problémová manželství mají lidi kolem mě, jsem se snažila vše urovnat. Uvědomovala jsem si, jak mohu být šťastná, že se hádáme kvůli malým a bezvýznamným věcem a že nemusím řešit problémy s financemi anebo nevěru, která byla ve vztazích mých přátel velmi častá.
Máme s Liborem dvě děti, šestnáctiletou Aničku a čtrnáctiletého Tobiáše, psa a kočku, a bydlíme v malém domku, který jsme dostali jako svatební dar od mojí babičky, která dožívala v horním patře stavby. Sice je to dům, ale je celkem malý, děti mají společný pokoj a rozhodně zde není moc místa navíc. I tak jsme si ale žili příjemně, nerušeně a poklidně. Tedy, až do jednoho dne.
Přiznal se k něčemu skandálnímu
Všimla jsem si, že se Libor chová jinak. Obvykle byl docela výbušný, vždy muselo být po jeho, ale z ničeho nic naprosto zklidnil, přestal se dohadovat, dokonce mi dal i občas za pravdu. Dostala jsem od něj také jen tak několik květin a vysloužila jsem si pár komplimentů. Poznala jsem, že něco potřebuje, že ho něco trápí, protože byl celý roztěkaný a vypadal nervózně. Doufala jsem, že mi co nejdříve řekne, co má na srdci, neměla jsem ráda toto období napětí. Jednou u večeře, když byly obě naše děti pryč, se ale odhodlal promluvit.
„Mám třetí dítě,“ vychrlil na mě z ničeho nic, jako kdyby se nechumelilo, „a chtěl bych, aby žilo s námi.“
Málem jsem se udusila na kousku masa, které jsem právě jedla. Několik vteřin jsem kašlala a z očí se mi valily slzy. Myslela jsem si, že jsem špatně slyšela.
Byla jsem v naprostém šoku
„Cože? Ještě jednou? Asi jsem špatně slyšela,“ zalapala jsem po dechu a snažila se uklidnit rozbušené srdce. Tohle se nemohlo dít.
„Vím, že je to na tebe asi moc, ale před několika lety jsem ti byl nevěrný,“ pokračoval a mně se skoro zatmělo před očima. „A omylem jsem si udělal dítě. Jmenuje se Barborka a je jí šest. A její máma teď nedávno umřela při autonehodě a já bych se o své dítě rád postaral.“
Nemohla jsem uvěřit svým uším, bylo mi skoro na omdlení. Bylo toho na mě moc, musela jsem se přidržet stolu, abych neupadla.
„Takže jsi mě podvedl,“ vydala jsem ze sebe přiškrceně a on sklopil zrak.
„Ano, mrzí mě to. Byla to jediná noc s jednou kolegyní v práci, dlouho jsem ani nevěděl, že mám dítě.“
Tři roky se o ní tajně staral
„A od kdy to víš? Staráš se o ni?“ zeptala jsem se, i když jsem odpověď vlastně nechtěla vědět. Vůbec jsem nechtěla vést tuto debatu.
„Vím o ní tři roky a ano, starám se,“ odpověděl, což mě bodlo u srdce snad ještě víc, „posílám jí peníze a i se s ní vídám… a právě proto si ji chci vzít sem a vychovat ji jako moje dítě.“
„To je ale úplná hloupost,“ začala jsem ostře, „co na to řeknou děti? Že mají nevlastního sourozence? Co na to řekne moje rodina, že jsi mě podvedl? A myslel jsi vůbec na mě? Já se nechci každý den dívat na obličej dítěte nějaké cizí ženy!“
„Nemůžeš to takhle brát,“ bránil se a pokusil se mě vzít za ruku, „Barborka za to nemůže… je to jenom dítě a určitě se ti bude líbit. Nemohu ji odepřít dětství.“
Uvažuji o rozvodu
Ten večer jsem se hodně opila a alkohol mi je oporou skoro každý večer. Cítím se strašně, jako kdyby se mi rozbořil celý svět. Rozhodně nechci, aby se k nám přistěhovalo cizí dítě… jenom ta představa ve mně vzbuzuje hroznou zlost. S Liborem se skoro nebavím.
Přijde mi naprosto hrozné, co mi udělal, a nejvíc mi vadí, že ještě se opovážil navrhnout, ať cizí dítě přijmu za své. Uvažuji, že podám žádost o rozvod, ale je mi líto našich dvou nic netušících potomků. Na druhou stranu si říkám, že by to celou situaci krásně vyřešilo – já bych se zbavila podvádějícího muže a Libor by si mohl bez obtíží vychovávat svoje další, mimomanželské dítě.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Vítejte! u Davida Mattioliho
Vítejte! u Davida Mattioliho
Související články
