Anna (30): Kamarádka mě vytáhla na vánoční trhy. Polila jsem cizího chlapa čokoládou a našla lásku

Byla jsem zamilovaná a věřila, že je to navždy. Dokonce jsem začala plánovat svatbu. Můj snoubenec tvrdil, že to cítí stejně. A pak jsem se jednoho dne vrátila dřív z práce. Zrovna ve chvíli, kdy jeho spolužačka z vysoké školy měla na sobě moje tričko a nic jiného.

Lucie (38): Změna času mě nejdřív naštvala, pak mi ale do života přinesla lásku

Zůstala jsem sama

A tak jsem v garsonce po babičce zůstala bydlet sama. Byl prosinec, všichni se chystali na Vánoce, ale já na svátky neměla ani pomyšlení. Dřív jsem to milovala – cukroví, koledy, blikající světýlka. Jenže teď mi to připomínalo, jak jsem se radovala z plánů na svátky se snoubencem.

Moje kamarádka Lucie mi nedovolila utápět se v žalu. V tom svém červeném svetru se Santa Clausem mi vpadla do bytu a v ruce držela termosku se svařákem. Po druhé skleničce mi oznámila, že v sobotu jdeme na vánoční trhy a nepřijímá žádné výmluvy.

Natálie (29): Lásku svého života jsem potkala mezi regály s těstovinami. Od té doby špagety miluji ještě víc

Nehoda na vánočních trzích

Na trzích byla spousta lidí, všude to vonělo skořicí a z reproduktorů hrála píseň, kterou mi můj bývalý kdysi pustil se slovy, že ji vybral jako naši svatební. Zastavily jsme se u stánku s horkou čokoládou. Vzala jsem si kelímek a rozhlížela jsem se, protože se mi Lucie někam ztratila.

Nešikovně jsem mávla rukou a obsah kelímku se vylil na rukáv neznámého muže. „Panebože, omlouvám se! Vážně jsem nechtěla…“ vyhrkla jsem. Muž se na mě usmál. Měl rozcuchané vlasy, lehce zamlžené brýle a vůbec nevypadal, že by se chystal křičet. „V pořádku, to se snad dá vyčistit. Co takhle svařák na oplátku? Nerad sem chodím sám,“ řekl klidně.

Nebyl to typ z obálky časopisu, ale bylo na něm něco uklidňujícího. Sedli jsme si na dřevěnou lavici a já mezi nás postavila dva kelímky s voňavým svařákem. „Chodíte vždycky s výrazem, jako by vám někdo ukradl stromeček?“ zeptal se.

„Možná mi ukradli víc než jen stromeček,“ odpověděla jsem, než jsem se stihla zarazit. Místo aby se dál vyptával, začal vyprávět, jak se pokoušel upéct perníčky a všechny spálil na uhel. Tehdy jsem si pomyslela, že i když jeho jméno zítra zapomenu, dnes jsem se po dlouhé době dokázala zasmát.

Denisa (47): Povodeň mi zničila zahradu, na kterou jsem se upnula po rozvodu. Ale přinesla mi také do života lásku

Společné Vánoce

Začali jsme se vídat častěji. Chodili jsme na dlouhé procházky, do kina a v čajovně jsme si dokázali povídat tak dlouho, že začaly jezdit noční tramvaje. Na Silvestra mě pozval k sobě a o půlnoci jsme z balkonu sledovali ohňostroj. O pár týdnů později jsem stála v jeho koupelně, dívala se na dvě čárky na těhotenském testu a cítila, jak se mi podlamují kolena.

Když vešel, rozechvělým hlasem jsem mu řekla, že jsem to neplánovala a že chápu, pokud na to není připravený. Nedokončila jsem větu. Přitáhl si mě k sobě a pevně mě objal.

Teď se připravujeme na naše první společné Vánoce. Z kuchyně se line vůně perníčků, na podlaze leží stuhy a balicí papír. Tomáš se marně pokoušel zabalit dárek do papíru se soby. „Víš, že kdybys mě tenkrát nepolila tou čokoládou, byl bych asi pořád sám?“ nadhodil. „A já bych nejspíš seděla doma a litovala se,“ odpověděla jsem, přistoupila k němu a políbila ho.

Silvie (45): Nechtěné dědictví mi přineslo do života lásku. A žádost o ruku v záhonu jahod

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].