Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeČeská republika si v posledních letech prochází hojně medializovanými dramatickými událostmi. Tou zatím poslední byl rozsáhlý a poměrně dlouhý výpadek elektřiny v pátek 4. července, který postihl část Prahy, střední a severní Čechy. Jak se v krizové situaci, jakou může být blackout nebo povodně, zachovat, poradila v Ženských tabu Báry Hlaváčkové bývalá policejní vyjednavačka a v současnosti pedagožka Hana Kvasničková.
Sympatická blondýnka se většinu profesního života věnovala vyjednávání se sebevrahy a únosci. Za tu dobu se naučila pracovat s emocemi pachatelů a zvládat opravdu vypjaté situace. Své zkušenosti nyní předává jako pedagožka a také založila projekt Corty, který pomáhá lidem zvládnout chvíle, kdy jde o život.
S Bárou Hlaváčkovou si krom své někdejší práce popovídala také o tom, jak se zachovat v nejrůznějších krizových situacích. Tu poslední zažila velká část republiky vinou rozsáhlého výpadku elektřiny právě v pátek 4. července a jiné části země aktuálně hrozí povodně.
I na ty se podle Hany Kvasničkové dá připravit. „Měli bychom sbalit nejdůležitější věci, tedy doklady a cennosti. Věci z přízemí odnést do vyšších pater, připravit si evakuační zavazadlo, to znamená oblečení na tři dny, léky, vodu, základní potraviny, a mít možnost se evakuovat ještě dřív, než voda přijde,“ prozradila. „Tedy mít kam odjet, třeba k příbuzným nebo na vyvýšená místa, kde můžeme přečkat,“ nabádá v Ženských tabu Báry Hlaváčkové.
Jak se připravit na blackout a povodně
Před několika dny jsme v Česku zažili opravdu velký blackout. Co je v takové situaci důležité?
Zachovat klid, nezačít zmatkovat. Samozřejmě nefunguje elektřina, a jak jsme
zvyklí mít mobily permanentně v ruce, najednou nic nejde. Problém je ale výpadek proudu třeba ve výtazích, kde lidé často uvíznou. Tam je třeba trpělivě vyčkat,
až na nás přijde řada a hasiči nás vysvobodí. Snažit se zachovat klid. Pokud je nás tam víc a máme tam někoho, kdo začíná panikařit, poznáte to na jeho dýchání, tak ho zklidnit, povídat si s ním tak, aby u něj nepropukla panická ataka, pomoci mu tu situaci zvládnout.
A co dalšího?
Co se týče léků, je dobré je mít doma připravené na určitou dobu. Toho by si měli být vědomi zejména lidé, kteří jsou chronicky nemocní. Ti by neměli spoléhat na to, že doma mají ještě platíčko a pak půjdou k lékaři pro nové. Je dobré mít zásobu na 72 hodin - jak léků, tak vody nebo základních trvanlivých potravin, abychom přežili bez lednice a tekoucí vody.
Co se týče povodní, je šance se na ně nějakým způsobem připravit?
Samozřejmě, pokud to není blesková povodeň, která přijde během chvilky. Jde hlavně o obyvatele zasažených oblastí. Pokud se v nich nacházíme, měli bychom sbalit nejdůležitější věci, to znamená doklady a cennosti. Věci z přízemí bychom měli odnést do vyšších pater, připravit si evakuační zavazadlo, to
znamená oblečení na tři dny, léky, vodu, základní potraviny, a mít možnost se evakuovat ještě dřív, než voda přijde. Tedy mít kam odjet, třeba k příbuzným nebo na
vyvýšená místa, kde můžeme přečkat.
Lidé ale jen neradi opouštějí své domovy...
Já chápu lidi, kteří odmítají opustit domy, protože chtějí chránit majetek, to, co vybudovali, ale musí si dát na misky vah život a majetek. Co je cennější, co je nezvratné a co se dá znovu vybudovat? Navíc ve finále jsou ti lidé, kteří odmítají opustit domovy, evakuovaní na poslední chvíli a už nejsou ohroženi na životě jen oni,
ale i hasiči, policisté, kteří by navíc byli potřeba někde jinde.
Jak se zachovat při střelbě
Když pak máme situaci, která se stala v Praze - myslím střelbu na Filozofické fakultě - na to se dá připravit jen těžko. Jak se zachovat v takhle extrémní situaci?
V takovém případě hovoříme o takzvaném aktivním střelci a měkkých cílech. Na to se
nikdo z nás nedokáže připravit, protože to je opravdu blesk z čistého nebe. Ale co se týče situační prevence, tak je dobré se podívat, kde jsou hlavní
východy z budovy. Když jsem sem přicházela přes obchodní
centrum Flora, tak jsem se dívala, kde jsou nouzové východy. Je to asi deformace,
která mě ale v životě nijak neomezuje.
Děkujeme za skvělou radu.
Prostě rozhlédnout se kolem sebe, zmapovat terén a pak jít nakupovat. Budu tak mít přehled, v jakém
prostoru se pohybuji. A pak, v případě aktivního střelce, platí USB, to znamená utíkej, schovej se, a když už nemůžu utéct ani se schovat, tak začít bojovat, protože bojem můžu
zachránit další životy. To znamená, že když slyším střelbu - a on málokdo pozná, že je to střelba, nejsme na ni zvyklí, ale třeba lidé, který byli ve válečných konfliktech, střelbu poznají - tak nejdu se podívat, kde kdo střílí, ale běžím opačným směrem, a lidi, kteří jdou proti mně, varuju, aby tam nechodili. Když nemůžu utéct, tak se schovat, zabarikádovat se, dát
před dveře nábytek, skříň, stůl, cokoliv, prostě se schovat.
Zní to jednoduše.
Ale také musím myslet, co se týče dveří, kam se schovat. Když bude útočník střílet
na dveře, kam až může kulka doletět. To znamená promyslet úhel. Také vypnout mobilní telefon, zvonění,
protože když se něco takového děje a rodina ví, že jsem v daném místě, všichni začnou volat, zda jsem v pořádku. Takže
vypnout zvonění, protože zvoněním na sebe střelce upozorňuju.
Může se člověk na podobné extrémní situace nějak psychicky připravit?
Může, to je ta mentální odolnost. To znamená připustit si, že se něco takového může stát. Nemusím mít doma připravené evakuační zavazadlo uprostřed obýváku, ale je třeba vědět, kde ty
věci mám, abych byla schopná je rychle sbalit. Samozřejmě v rodinách
jsou děti, tam je potom důležitá práce s dětmi, aby rodiče zachovali klid a nepropadali panice, protože to přenesou na děti a děti budou nejisté. Když bude rodič klidný, bude se
snažit ovládat emoce, tak to přenese i na děti a děti budou také
klidné.
Co mít v autě a kabelce pro zvýšení osobní bezpečnosti
To jsme vyřešily, co dělat doma. Teď pár rad na závěr: Co třeba permanentně vozit v autě, co běžně nevozíme?
Já se přiznám, že permanentně v autě nevozím nic.
Mě napadá třeba deka...
Jo, to je běžné, taková ta povinná
výbava. Ale je dobré mít tam třeba i láhev vody, protože nevím, kdy ji budu potřebovat. Pak přenosný hasicí
přístroj a mít v pořádku
lékárničku. Není ani tak rozhodující, jestli tam máme rok prošlý obvaz, ale
důležité je, aby tam byl. A mít tam třeba baterku, abyste si mohli posvítit. Důležitý je i zdroj energie pro mobilní
telefony, vozit s sebou nabitou power banku. Mít i třeba nabíječku na telefon do auta, abyste si ho mohli dobít.
A co by nám nemělo chybět v kabelce? Teď se tedy nebavím o tom, že máme mít pudr na přepudrování, ale z hlediska bezpečnosti.
Především musíme přemýšlet nad tím, jak se chováme. Jestli půjdu domů ulicí, kde se
nesvítí a mám to pět minut, nebo půjdu osvětlenou ulici 15
minut. Tady se musím rozhodnout, co je bezpečnější. Jestli ta
neosvětlená ulice, nebo těch 10 minut, o které půjdu domů déle. Protože si těmi pěti minutami můžou zkrátit život. Mít v kabelce slzný plyn je docela problematické, já bych doporučovala spíš tekutou střelu, protože u slzného plynu si před použitím musíte zjistit, jakým směrem fouká, jinak si ho také můžete nastříkat do očí vy a
pomůžete tím útočníkovi.
To by bylo hodně nepříjemné.
Ale jde hlavně o mentální bezpečnost, vyhodnotit si, je to rizikové, když půjdu tudy? Také vnímat zvuky
kolem sebe. Když za sebou uslyším kroky, přejít na druhou stranu silnice, a když ty kroky uslyším znovu, tak se můžu pomalinku
připravovat na to, že ten člověk má třeba zájem mi
ublížit, a pak na to reagovat, připravit se. Někdy i klíče v kabelce mohou pomoci.
O čem ještě promluvila Hana Kvasničková v Ženských tabu
- Na který případ ze své kariéry nikdy nezapomene
- Co nejčastěji řešila jako policejní vyjednavačka
- Co je zásadní při vyjednávání s únoscem
- Jaký má vztah s těmi, které zachránila
- Jak může projekt Corty pomoci v krizových situacích
Související články
