Chceme světlo: Demonstraci studentů ze strahovských kolejí přivítaly obušky, slzný plyn a StB

Chceme světlo: 31. října 1967 rozehnala StB protest studentů ze strahovských kolejí
Zdroj: Wikimedia Commons/Ondřej Koníček, CC BY-SA 2.0

Poslední říjnový den roku 1967 se studenti strahovských kolejí rozhodli jít do ulic. Vadilo jim, že dochází k častým výpadkům elektřiny. „Chceme světlo, chceme více světla," ozývalo se v průvodu asi 2000 studentů. Státní bezpečnost na to zareagovala velmi brutálním způsobem.

Kamil Šivák
Kamil Šivák30. 10. 2022 16:00

Demonstrace za elektřinu bez výpadků byla vlastně dalším projevem společnosti, která toužila po uvolnění komunistického režimu a prosazení politických změn. Původně mělo jít o recesistickou záležitost, po zásahu StB se z toho stala celostátní záležitost.

Chceme světlo, chceme více světla

Kromě nedostatku elektřiny se museli studenti potýkat také s výpadky vody a plynu. Když se 31. října 1967 kolej opět ponořila do tmy, rozhodli se její obyvatelé vydat se svíčkami v rukou na demonstrativní pochod do středu města. Jejich hlavním heslem bylo: Chceme světlo, chceme více světla." Na Malé straně se střetli s StB, která je “přivítala” slzným plynem a obušky. Zahnali je prakticky až zpět na ubytovnu. Někteří skončili se zraněními v nemocnici, jiní v cele. Pro mnohé to byl konec studií.

Brutální zásah ale neušel tisku, jenž o něm svobodně referoval. Zásah policie odsoudili představitelé většiny vysokých škol i veřejnost. Postup bezpečnostních složek dokonce začala vyšetřovat vojenská prokuratura. Vzhledem k pozdějšímu vývoji ale zůstala celá věc nedořešená.

Nástup Alexandra Dubčeka

Strahovská demonstrace byla pro zkostnatělý režim Antonína Novotného posledním hřebíčkem do rakve. Poté, co se nepohodl se slovenskými komunisty, byl odvolán z funkce prvního tajemníka. Na jeho místo nastoupil Alexander Dubček. To započalo proces, během něhož se začalo blýskat na lepší zítřky. Třeba kvůli rekonstrukci ekonomiky s prvky tržního hospodářství. Šlo také o předzvěst pražského jara 1968. S příjezdem tanků Varšavské smlouvy se však všechny plány zhatily.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Rusko nechtělo jen tak nečinně přihlížet tomu, jak se díky pokrokovým reformám uvolňuje v zemi společenský život. Všichni představitelé politických změn byli zatčeni a všechny zavedené úpravy se začaly rušit. K utužení tvrdého socialismu pak posloužila normalizace. Kdo šel proti proudu, byl zdiskreditován.

Vojska Varšavské smlouvy zůstala v Československu až do roku 1991. Jejich fyzický odsun však započal již o dva roky dřív. Socialismus sovětského typu evidentně selhal. Jak by ale vypadal ten s lidskou tváří od Dubčeka?

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Chceme světlo!

Čt24.českátelevize.cz: “Chceme světlo,” volali studenti před 40 lety 

Hvězda Ulice Anna Fixová otevřeně o nejtěžších chvílích v životě: Nechtěla jsem se probudit a žít

Hvězda Ulice Anna Fixová otevřeně o nejtěžších chvílích v životě: Nechtěla jsem se probudit a žít

Související články

Další články