77 let od založení StB: Organizace plná dělníků mučila elektřinou, bitím i psychickým nátlakem

Pochmurná historie StB: Kdo byli estébáci a jak probíhaly brutální výslechy?
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů, CC BY-SA 3.0
Odznak StB, kterým se mohli příslušníci této organizace prokazovat. V průměru měl čtyři centimetry. Na zadní straně byla sponka na připnutí. Takto vypadal maskovaný fotoaparát estébáků. Byl určený pro pořizování snímků v noci, a, jak jinak, sovětské výroby.Pod slovem parník si každý představí plavidlo. Tímto pojmem se však označovalo i zařízení pro rozlepování tajně cenzurovaných dopisů. Každý estébák měl k dispozici průkazku. Tato patřila nechvalně proslulému Milanu Moučkovi, který vyslýchal i Miladu Horákovou.+ 1 fotka+ 2 fotky

Od založení StB (Státní bezpečnost), tedy československé politické policie a zpravodajské služby, uplyne 30. června 77 let. Kdo v této nechvalně známé instituci pracoval? A jak vypadaly brutální výslechy estébáků?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 29. 06. 2022 14:00

StB byla po svém vzniku ihned pod kontrolou Komunistické strany. Primárně sloužila k ovládnutí důležitých pozic a likvidaci odpůrců a protivníků socialistického režimu. StB patřila mezi neuniformované složky SNB (Sbor národní bezpečnosti) a byla jednou z forem komunistického teroru. Zanikla 15. února 1990.

Spolupracovníci StB

Tajný spolupracovník byl naverbován k vědomé spolupráci. Za to mu plynuly výhody v podobě poukázek a lepšího pracovního zařazení. Informátor donášel nepravidelně. Většinou vystupoval pod krycím jménem a pocházel z vojenského či politického prostředí. Ideový spolupracovník patřil do nejnižší kategorie. Působil v zahraničí.

Kandidát agenta byl aspirant na tajného spolupracovníka, k ničemu se však ještě nezavázal. Důvěrný styk byl především cizí státní příslušník, z velké části šlo o diplomaty. Důvěrník se taktéž ke spolupráci s StB oficiálně nezavázal, byl ale ochoten poskytovat informace z různých databází a registrů, k nimž měl přístup. Agent A udržoval kontakt s řídícím důstojníkem. Jeho úkoly byly informačního i rozkladného charakteru. Někdy pracoval za peníze, jindy za vidinu lepší budoucnosti.

U StB vzdělání nehrálo roli

Do svých řad přijímala primárně, kulantně řečeno, jedince nadané menší inteligencí. Zaměřovala se hlavně na dělníky, kteří zaslepeně hltali její doktrínu a nebyli schopni rozeznat dobré od špatného. Nadměrná brutalita vůči zadrženým tak byla na denním pořádku. Změna nastala až s nástupem ministra vnitra Rudolfa Baráka, který si byl vědom toho, že musí dělníky nějakým způsobem usměrnit.

Po smrti Stalina začaly na povrch prosakovat informace o zadržených, kteří se ničím neprovinili, a brutálním zacházení. Pražské jaro zasadilo Státní bezpečnosti tvrdou ránu. S příchodem Gustáva Husáka se však vše vrátilo do starých kolejí. I když něco jen částečně. Agenty již nebyli fanatičtí komunisté, nýbrž morálně pokřivení lidé, kteří byli schopni zaprodat i vlastní duši.

Nelidské výslechy StB

Zatčení lidé byli vystaveni bití, nedostatku spánku a podvýživě. To ale nebylo vše. Docházelo také ke svazování, mlácení do citlivých částí těla, mučení elektrickým proudem a zinscenovaným popravám. Na elektrický proud si vzpomněl i bývalý vězeň Josef Kycka. „To víte, nemyl jsem se tři měsíce. Když mě tak odvedli do místnosti s čistou vanou, v níž byla teplá voda, ihned jsem se svlékl a vlezl do ní. Pak to ale se mnou začalo cvičit, byla totiž připojená na elektřinu.” řekl pro web Političtí vězni.

Lépe na tom nebyly ani ženy.Bili mi hlavou do stolu, smýkali se mnou a mlátili mě vším, co jim přišlo pod ruku. Zachránil mě telefon. Museli vyjet na novou akci. Ráno jsem zjistila, že krvácím. Byla jsem těhotná s jedním americkým vojákem. V tomto stavu mě nechali tři dny. Pomohl mi až jeden starý dozorce, který mě nechal převést do brněnské porodnice. Zachránili mě, dítě ale ne,” svěřila se i Julie Hrušková.

Zdroj informací: 

Wikipedia.org: Státní bezpečnost

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články