Facebook
Instagram
Již od počátku sedmdesátých let existovalo napětí mezi dvěma nejdůležitějšími představiteli socialistického Československa, kterými byl prezident Ludvík Svoboda a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák.
Podivný vztah
Svoboda původně Husákův nástup do vedení KSČ vítal, jelikož v něm viděl reformního člověka, ale již na počátku 70. let bylo jasné, že Husák jakožto hlavní tvůrce nové normalizační politiky tyto naděje nesplní. Prezident Svoboda byl tak zatlačen do pozadí, ale přesto byl v roce 1973 opět zvolen prezidentem republiky, a to dokonce na návrh Gustáva Husáka.
Svoboda podruhé prezidentem
Tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal ve svých pamětech psal, že prezident Svoboda původně nechtěl ze zdravotních důvodů podruhé kandidovat na prezidentský úřad a dokonce napsal Husákovi dopis, ve kterém ho o svém závěru informoval – Husák ale prezidenta k další kandidatuře přesvědčil a to na naléhání sovětských představitelů. Nutno dodat, že se prezident Svoboda stále těšil velké popularitě mezi veřejností a vojenským i politickým vedením země.
Špatný zdravotní stav
Nicméně již po mozkové mrtvici v roce 1973 a především po infarktu a následné sérii mozkových příhod nebyl prezident Svoboda od jara roku 1974 schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. V souladu s ústavním zákonem o československé federaci tak úřad prezidenta vykonávala federální vláda, respektive její předseda Lubomír Štrougal. Situace byla značně zkomplikovaná faktem, že prezident Svoboda odmítl abdikovat a nadále tak zastával svůj úřad.
Několik teorií
Existuje několik teorií proč se prezident Svoboda nechtěl vzdát své funkce - jako nejpravděpodobnější se jeví, že nechtěl aby se novým prezidentem stal generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Je ale také možné, že prezident již ze zdravotních důvodů nebyl způsobilý abdikaci podat. Rozšířená je také teorie založená na vzpomínkách dcery prezidenta Svobody Zoe Svobodové-Klusákové, podle které nechtěl Husák Svobodovu abdikaci přijmout – to je však velice nepravděpodobné, jelikož pokud by existovala možnost zbavit prezidenta Svobody úřadu jednodušším způsobem bez přijetí speciálního ústavního zákona, zcela jistě by ji Husák využil.
Zákon o československé federaci
Na zřetelný Husákův popud došlo tedy k vypracování a následnému přijetí ústavního zákona, kterým se pozměňuje ústavní zákon o československé federaci. Zákon byl koncipován jako obecná změna tohoto ústavního zákona, ale vzhledem k okolnostem a důvodům přijetí je zcela jasné, že tento zákon byl vytvořen účelově ke zbavení prezidentského úřadu, který vykonával Ludvík Svoboda. Kvůli tomu se pro tento ústavní zákon vžil neoficiální název Lex Svoboda.
Lex Svoboda
Zákon byl přijat dne 28. května 1975, ihned poté byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a okamžitě nabyl účinnost. Zákon byl podepsán předsedou Federálního shromáždění Aloisem Indrou a předsedou vlády Lubomírem Štrougalem.
Nový prezident
Den poté, 29. května 1975 byl Federálním shromážděním jednomyslně zvolen Gustáv Husák československým prezidentem. Složením prezidentského slibu Husáka ve stejném okamžiku zanikla funkce prezidenta Ludvíka Svobody. Prezidentem Husák zůstal po volbách v roce 1980 a 1985 až do své abdikace v důsledku událostí Sametové revoluce roku 1989.
