Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Láska a naděje přináší útěchu i v té nejtemnější době. Důkazem toho je příběh dvou vězňů, páru, kteří se rozhodli utéct z koncentračního tábora v Osvětimi. Jejich plán měl ale vskutku nečekaného spojence... rozhodl se jim pomoci jeden z esesáků.
Velkou lásku Edwarda Galińského a Maly Zimetbaum lze přirovnat k shakespearovskému dramatu. Jejich útěk se stal táborovou legendou. Jen kdyby konec také nepřipomínal tragédii...
Mala a Edward se poznali v Osvětimi
Mala byla belgická Židovka polského původu, a jelikož měl její otec podlomené zdraví, začala brzy pracovat pro slavný módní dům Maison Lilian. V roce 1942 ji během razie na antverpském nádraží zatklo gestapo. Po několika měsících byla deportována do Osvětimi. Její spoluvězni na ni vzpomínali s láskou. Byla krásná a vzdělaná, hovořila německy, francouzsky, holandsky, italsky, polsky a trochu rusky. Ač měla v táboře přidělenou práci v kanceláři, nikdy se nad nikoho nevyvyšovala. Když mohla, pomohla. Vězně učila francouzsky a pomáhala jim posílat dopisy domů.
Edward Galiński byl do tábora poslán v červnu 1940. Bylo mu sedmnáct let a zatkli ho v rámci operace proti polské inteligenci. Velmi rychle se musel proměnit z chlapce na muže. Pracoval jako zámečník.
Milenci z Osvětimi
Edward se s Malou setkal na přelomu roku 1943 a 44. Byla to láska na první pohled, která se zrodila na tom nejméně pravděpodobném místě. Rozkvetla jako květ uprostřed smrti, bolesti a dýmu z krematorií. Chtěli jeden druhého se vším všudy, a tak se milování oddávali na místech, kde je nikdo nerušil. Třeba v bloku 30, kde Mengele rentgenoval muže a ženy určené k experimentům.
K útěku jim pomohl esesák
S útěkem pomohl milencům esesák polsko-německého původu Edward Lubush, který si v sobě zachoval určitou lidskost. Pravděpodobně proto, že byl poměrně mladý. Do Osvětimi se přihlásil dobrovolně, jeho laskavost byla ale často trestána nadřízenými. Vedl dokonce dílnu, kde se mohli unavení a nemocní vězni zotavit. Za to ho poslali do trestaneckého tábora SS, kde se měl naučit brutalitě. Mělo to ale opačný výsledek.
Plán byl jednoduchý. Lubusch poskytl Edwardovi uniformu, ten měl pak, naoko, vyvést z tábora nějakého vězně. Uprchli 24. června 1944. Jakmile se za nimi zavřela brána, odhodila Mala vězeňskou uniformu. Nyní vypadali zcela nenápadně. Esesák a jeho holka. V nedaleké vesnici byli ale zadrženi a identifikováni jako zběhlí vězni. Skončili na bloku smrti, ale anipřes kruté mučení neprozradili esesákovu totožnost. Oba byli popraveni ve stejnou dobu. Mala se předtím pokusila o sebevraždu žiletkou a esesáci ji za to zbili, přesto ale stačila jednoho dozorce udeřit do tváře. Jako trest jí bylo určeno upálení zaživa v krematoriu. Zda k tomu skutečně došlo, nevíme. Jejich příběh ale připomíná svazek vlasů zabalený v papíře, jenž je dodnes vystaven v osvětimském muzeu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Osvětim
Ciekawostkihistoryczne.pl: Najtragiczniejsza historia miłosna z Auschwitz
Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová
Poprvé bez Barťáka: Jak Vary uctí památku zesnulého prezidenta festivalu, prozradila mluvčí Uljana Donátová
Související články
