Facebook
Instagram
Sport se provozoval vždy a všude. Nic na tom nezměnily ani války, spory nebo hladomory. I za socialismu jsme měli pár ojedinělých sportovních es, avšak jejich osudy už tak veselé nebyly. Připomeňme si úspěchy, neúspěchy a také životní příběhy československých sportovních hvězd.
Sport je jednou z nejrozšířenějších aktivit volného času a také velkým fenoménem. Není divu, že se sportovci stávají jistými idoly společnosti. I socialismus měl své sportovní idoly.
Ondrej Nepela (1951–1989)
Krasobruslař Ondrej Nepela byl idolem československých žen. Lední plochy po celém světě brázdil v 60. a 70. letech a sbíral jednu medaili za druhou. Rodák z Bratislavy získal kromě olympijského triumfu ze Sappora 3 tituly mistra světa, 5 zlatých medailí z mistrovství Evropy a 9 titulů mistra ČSR. Po vítězství v Sapporu chtěl začít vydělávat v americké lední show Holiday on Ice, ale nedostal svolení od stranických špiček. Po vítězství na mistrovství světa v Bratislavě v roce 1973 se mu ale dveře na Západ nakonec otevřely. Mnozí už během jeho kariéry poznali, že je homosexuál. Jeho trenérka Hilda Múdra, která prakticky zastávala roli jeho matky, od něj jednoho dne dostala telefonát, že mu není dobře. Vydala se ho společně s jeho maminkou navštívit a druhý den nato Nepela zemřel. V parte stálo, že šlo o rakovinu lymfatických uzlin, ale skutečným důvodem byl virus HIV.
Věra Čáslavská (1942–2016)
Slavná olympionička se zprvu věnovala baletu, běhu a krasobruslení. Klíčové se pro ni stalo setkání s trenérkou a gymnastkou Evou Bosákovou, podle níž neměla talent. Už za tři roky ale Věra skončila druhá na mistrovství republiky hned za Bosákovou. Na své druhé olympiádě v Tokiu vyhrála tři zlaté medaile a ocitla se na vrcholu. Jenže pak nastal zlom. Čáslavská podepsala 2000 slov. Funkcionáři jí vyhrožovali, ale ona svůj souhlas neodvolala. Na olympiádě v Mexiku při sovětské hymně sklopila hlavu na znamení vzdoru, a dokonce se tam i vdala. S aktivní kariérou chtěla skončit, protože toužila po práci trenérky. Stala se z ní ale nežádoucí osoba. Během výchovy dcery Radky nezavadila o práci a dálkově dodělávala vysokou školu. Narodilo se jí druhé dítě, syn Martin. V 70. letech přeci jen dostala místo trenérky gymnastiky, ale rodinný život se jí rozpadal. Po 19 letech manželství přišel rozvod. A aby toho nebylo málo, následovala další tragédie: syn Martin nešťastnou náhodou zabil otce. Po kolotoči soudů a vyšetřování udělil Martinovi Václav Havel milost, což všichni brali jako protekci a na Čáslavskou se strhl doslova hon. Slavná sportovkyně skončila na psychiatrii, patnáct let žila v ústraní. Na následky vleklé nemoci zemřela 30. 9. 2016.
Ája Vrzáňová (1931–2015)
Slavná krasobruslařka své první závody vyhrála v sedmi letech, světovou královnou ledu byla od roku 1949. Před MS v roce 1950 ji tehdejší režim vyzval k ukončení kariéry a ona se proto rozhodla k odchodu z vlasti. StB po její emigraci vynesla z jejího bytu 80 trofejí a ztratila jí plaketu za triumf na MS 1949. Z Británie se Ája po MS přesunula do USA, kde působila v lední revue Ice Follies a později pracovala jako konzultantka a rozhodčí závodů profesionálů. Komunisté si ale nedali pokoj a čs. ambasáda v Londýně Vrzáňové vyhrožovala pomstou na rodičích. Její maminka pak raději utekla za dcerou do Ameriky, tatínek, který zůstal v Čechách, v roce 1978 zemřel a sportovkyni nebyla povolena účast na pohřbu. V roce 2004 obdržela od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy II. stupně. O pět let později byla v Los Angeles uvedena jako první česká krasobruslařka do Síně slávy, byla vyhlášena i českou Sportovní legendou. Její krasobruslařská hvězda zhasla před třemi roky v New Yorku.
