Krasobruslařská legenda Ája Vrzáňová by dnes oslavila 88. narozeniny: Pronásledování StB, emigrace i smrt dcery poznamenaly její život

16. května 2019
Facebook
Facebook

Alena Vrzáňová, které nikdo neřekl jinak než Ája, měla být lyžařkou. Alespoň po tom toužila její cílevědomá a sportovně založená maminka, která ji už ve dvou letech postavila na lyže v Krkonoších. Jenže přišla válka a s lyžováním byl konec. Matka tedy hledala jinou sportovní alternativu, kterou se nakonec stalo krasobruslení.

Perfektní piruety, vysoké skoky, pověstná roznožka a zejména velká ctižádost. To všechno udělalo z pražské rodačky krasobruslařskou legendu. Ája Vrzáňová, od jejíž smrti dnes uplynou tři roky, úspěšně reprezentovala Československo, ale znelíbila se režimu. Do rodné vlasti se podívala až po dlouhých čtyřiceti letech, během nichž ji osud velmi tvrdě zkoušel.

S drsným tréninkem začala Ája již v sedmi letech. Zpočátku ji bruslení vůbec nebavilo, zvlášť když bylo spojené se vstáváním ve čtyři ráno a s nekonečnými tréninky. Dril se ale nakonec vyplatil a mladá sportovkyně se v pouhých osmnácti letech stala mistryní světa a o rok později svůj titul obhájila.

Úspěšná krasobruslařka odjela na půl roku trénovat do Velké Británie. Tam tvrdě dřela, učila se anglicky a úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Získala třetí místo na mistrovství Evropy a v roce 1949 vyhrála mistrovství světa v Paříži, kdy jako první žena na světě předvedla dvojitého lutze. Na závody do Francie za ní ale nemohli přijet rodiče, protože jim režim začal házet klacky pod nohy. Ája začala přemýšlet o emigraci.

V jejím rozhodnutí ji podporoval otec. „Tatínek mě vzal na Karlův most, protože se bál, že jsme doma odposloucháváni, a tam mi řekl: Ať už titul obhájíš, nebo ne, zůstaň tam.“ A tak Vrzáňová v Anglii požádala o politický azyl. Do Londýna se za ní podařilo vycestovat i její mamince, otec ale sílu k odchodu nenašel. Když se nakonec rozhodl vyjet za dcerou do Ameriky, za tři měsíce se vrátil zpět a čekalo ho peklo. Vyhodili jej z práce, byl mu zabaven byt a musel nastoupit do uranových dolů. Když zemřel, Ája mu nesměla přijet na pohřeb.

V Británii se musela Vrzáňová potýkat s pronásledováním a výhrůžkami komunistických funkcionářů. Přestěhovala se do Spojených států, kde se z ní stala hvězda. Když za ní přijeli rodiče, vypadalo to, že bude vše v pořádku. Jenže otec se rozhodl vrátit do vlasti a věci nabraly rychlý spád.

V USA Áje nezbýval čas na soukromí. Vystoupení střídalo vystoupení, navíc měla psychické potíže. V osmatřiceti letech přeci jen poznala lásku, Čechoameričana Pavla Steindlera, za něhož se provdala. Brzy nato otěhotněla a těšila se na miminko. Holčička ale po předčasném porodu zemřela. Další dítě již s mužem nechtěli.

S manželem pak podnikala v gastronomii a snila o návratu do vlasti. Podařilo se jí to až po listopadu 1989, kdy ji na Václavském náměstí vítaly desetitisíce lidí. Byla vyhlášena českou sportovní legendou a obdržela medaili Za zásluhy II. stupně. Zemřela po mozkové mrtvici ve věku čtyřiaosmdesáti let ve svém bytě v New Yorku.