Facebook
Instagram
Divadelní a filmová herečka se narodila na Českomoravské vrchovině, ale brzy se přestěhovala do Prahy, kde žila a studovala. Už při studiích hrála v Osvobozeném divadle a následně se přemístila i do divadla Národního. Od třicátých let jste ji mohli vídat také ve filmech. Na vrchol se dostala díky roli Maryši. Během druhé světové války se filmování dobrovolně vzdala.
Jiřina začala svou kariéru v Osvobozeném divadle, kde ale vystupovala pod jménem Jiřina Papežová. Na Státní konzervatoři vystudovala dramatický obor. Studia ukončila roku 1930 a díky svému talentu byla hned přijata do Národního divadla. Tam působila šest let, než se přesunula do Divadla na Vinohradech, kde byla v angažmá až do roku 1951.
Začátek kariéry
První filmové role, které ukázaly její talent širší veřejnosti, získala ve snímcích Muži v offsidu nebo Miláček pluku. Boom zažila však až díky excelentnímu ztvárnění Maryši v roce 1935 a následně Viktorky z Babičky z roku 1940. Štěpničková pak hrála ve více než 50 filmech. Zle začalo být, když jí roli nabídli nacisté, odmítla a rozhodla se hraní pověsit na hřebík.
Syn Jiří
Když válka skončila, vydala se do Londýna studovat. Tam roku 1947 porodila syna Jiřího, kterého zplodila s akademickým malířem Janem Samcem. Vztah nakonec nevydržel a Štěpničková se se synem vrátila zpět domů do Československa.
Nabídka spolupráce
Bohužel ji však začala sledovat komunistická státní policie StB a snažila se ji přesvědčit ke spolupráci. Opět s nimi odmítla spolupracovat. Jenže přišel trest v podobě zákazu natáčení. V divadle pak dostávala čím dál méně příležitostí. Rozhodla se tedy emigrovat.
Podvod
Pomoci jí měl režisér František Čáp, který ji lákal do západního Německa. Herečka se spolu se čtyřletým synem roku 1951 pokoušela ilegálně přejít hranice. Vše byla ale past od tajné policie a Štěpničková na falešný zvací dopis doplatila.
Desetileté věznění
Štěpničkovou hned odvedli do pankrácké věznice, kde čekala na proces. Sice bylo předem rozhodnuto, jak vše dopadne, ale komedie se stejně konala. Soud byl nakonec stručný a trval jen dva dny. Jiřina si vysloužila neuvěřitelných patnáct let let vězení. Na svobodu se dostala až v roce 1960, téměř po deseti letech od svého zatčení.
Na sklonku života
Po propuštění z vězení se vrátila ke své profesi. Její život skončil v roce 1985, kdy zemřela na rakovinu.
Ocenění
O jejím osudu natočil v roce 2019 režisér Viktor Polesný životopisný snímek Past. Dále Štěpničková v roce 1940 získala Národní cenu za hlavní roli ve filmu Muzikantská Liduška a v roce 1968 získala titul zasloužilá umělkyně.
