Facebook
Instagram
Jiří Voskovec tvořil s Janem Werichem legendární dvojici. Byli velkými přáteli, které rozdělila emigrace. Werich se po válce vrátil do komunistického Československa a Voskovec raději zůstal v USA. Každý si prošel svým. Werich zápasil s nastupující totalitou, Voskovec zase se statusem uprchlíka a emigranta, který se snažil ve velkém americkém světě uchytit a uživit. O životě Wericha v komunistické době toho bylo řečeno již hodně. Málokdo ale ví, jak tvrdé to ze začátku v Americe Voskovec měl.
Do USA nejprve utekli oba. Jak Voskovec, tak Werich. Kdyby tak neudělali, pravděpodobně by válku nepřežili. Veřejně se vysmívali Hitlerovi a varovali před silou nacismu. Když se do Ameriky dostali, zkoušeli pokračovat v Osvobozeném divadle a hráli především pro krajany, kteří ale pro jejich humor zkrátka neměli pochopení. I tak se jim podařilo dostat se na Broadway, a kdyby se nerozdělili, možná dobudou i Hollywood.
Když válka skončila, vrátil se Werich zpět do své vlasti, ale Voskovec v USA zůstal. Zrovna se rozváděl se svou první ženou. Byla jí Francouzka Madelaine. Oženil se tedy znovu, tentokrát s Američankou, a zkusil se za Werichem do Prahy vrátit. Doba jejich tvorbě nakloněna rozhodně nebyla a jeho nové manželce se v komunistické Praze nechce žít. Vrací se tedy zpět do USA.
Země svobody, která ho uvěznila
V roce 1950 byl okamžitě zadržen na letišti a aniž by mu kdokoliv vysvětlil důvod jeho zadržení, pošlou ho na malý ostrov Ellis Island, který je obehnán ostatným drátem. Zde stráví 11 měsíců, což je pro něj neuvěřitelně kruté. Denně je důkladně vyslýchán policií, která dojde k závěru, že je tento český emigrant pro USA velice nebezpečný a vstup do země mu zakáže. Voskovec se nervově hroutí. USA považoval za svůj domov a nyní se neměl kam vrátit.
Proč ho zadrželi?
To dodnes není až tak jasné. Spekuluje se, že v pozadí stály temné síly československých tajných služeb. Pravděpodobně to ale byli, bohužel, samotní čeští krajané. Bývalí nacisté, kteří utekli za oceán, aby se vyhnuli trestu za své nacistické zločiny a Werichovi s Voskovcem nemohli přijít na jméno, protože nepřekousli jejich antinacisticky laděné hry. Udali Voskovce úřadům s tím, že je velkým komunistou a sympatizantem. To znamenalo, že měly úřady Voskovce za špiona.
Peroutkova pomocná ruka
Voskovcův advokát, který případ vzal bez nároku na honorář, začal po USA hledat Čechy, kteří by dosvědčili jeho nevinu. Mnoho z nich ale odmítlo. Jediný, kdo souhlasil, byl novinář Ferdinand Peroutka. Když se to Voskovec dozvěděl, málem ho kleplo. S Peroutkou se nesnášeli. Peroutka často hry Osvobozeného divadla ve svých recenzích cupoval a Werichovi své výtky často osobně vykládal v divadelní šatně.
Díky Peroutkově svědectví byl Voskovec zproštěn viny a byl mu povolen vstup do země. Dokonce získal americké státní občanství. Tento nepříjemný zážitek ho především po USA proslavil, a tak mu začaly dokonce chodit nabídky z Hollywoodu.
Hvězdou se nikdy nestal
Do Hollywoodu sice prorazil, ale příliš uznávaným hercem nebyl. Hrál malé role, které jej tak tak stačily uživit. Finančně na tom nebyl dobře. Hodně peněz dával na léčbu své ženy Anett, která onemocněla rakovinou a zemřela v polovině 50. let. Protože se musel neustále honit za penězi, neměl čas ani na své dvě dcery, které raději svěřil do péče příbuzným. Viděli se málo, protože žili tisíce kilometrů daleko.
