Film versus realita: Jak ve skutečnosti probíhalo zatčení Milady Horákové?

21. listopadu 2018 Redakce Lifee.cz
Profimedia
Profimedia

Před pár dny jste v televizi mohli vidět unikátní snímek Milada, který popisoval život bojovnice za svobodu a pravdu. Přečtěte si, jak to vypadalo, když ve své kanceláři v Masné ulici byla zatčena žena, která byla jako jediná po únoru 1948 z politických důvodů popravena a jež dodnes představuje symbol aktivního boje proti komunistickému režimu.

Milada Horáková, rozená Králová, se o politické dění v zemi zajímala již od poměrně útlého věku. Ráda se účastnila studentských diskusí a ve svých sedmnácti letech učinila své první veřejné politické vystoupení, za které byla vyloučena z gymnázia.

Po složení maturity se zapsala ke studiu Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vstoupila do Československého červeného kříže. Ráda hrála na klavír, chodila do přírody a vystupovala v ochotnickém divadle. Seznámila se s rozhlasovým novinářem Bohuslavem Horákem, za kterého se v roce 1927 provdala.

Během druhé světové války se společně s manželem angažovala v protinacistickém odboji, za což byla v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. V dalších letech se zapojila do národně socialistické strany, za kterou byla zvolena poslankyní Národního shromáždění. Stala se také předsedkyní Rady československých žen a místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů. Po komunistickém převratu v roce 1948 se na protest vzdala svého poslaneckého mandátu. Do užšího hledáčku komunisty ovládané Státní bezpečnosti se Milada dostala svými výroky o omylech lidových soudů a tím, že se nebála říkat, co si myslí.

26. února 1948 ji vyloučili z Rady československých žen a bylo nařízeno, aby přišla o všechny své funkce – dokonce i ty, které nikdy nevykonávala. Ačkoliv se jí nabízela slibná otázka emigrace, vzdát se nehodlala. 27. září 1949 dostala Státní bezpečnost příkaz k jejímu zatčení. Pokus o předvedení do vazby se u ní doma na Smíchově nezdařil, neboť tam byla jen služebná, dcera a manžel Bohuslav, jemuž se podařilo v nestřeženou chvíli uniknout. Varovat svou ženu však nestihl, neboť již byla zatčena o několik hodin dříve ve své kanceláři v Masné ulici. Ačkoliv proti ní nebyly žádné důkazy, nakonec vyšlo najevo, že byla členkou ilegálního ústředí národních socialistů. Horáková dostala cejch zrádkyně a stejně jako další odsouzené ji čekala oprátka.

Milada Horáková spolu s dalšími třemi obžalovanými byla nakonec v červnu 1950 odsouzena k nejvyššímu trestu. Ten byl vykonán v ranních hodinách 27. června na dvoře pankrácké věznice. Tělo Horákové bylo tajně zpopelněno v krematoriu ve Strašnicích a její rodina nesměla být na pohřbu přítomna. Dodnes není zcela objasněno, kde je popel uložen.