Facebook
Instagram
Karel Čurda je jednoznačně jedním z nejméně milovaných Čechů v historii naší země. Byl parašutistou a vysazen na území protektorátu se skupinou Out Distance, po sérii nešťastných okolností se skupina parašutistů rozpadla a Čurda hledal úkryt u své matky. Po atentátu na Heydricha psychicky selhal a nakonec udal gestapu vše, co o atentátu věděl. Válku přežil, ale spravedlnost ho nakonec stejně dostihla. Podle historiků dlouho o zradě přemýšlel. Přesto nikdo dodnes neví, co přesně ho k tomu vedlo. Jaký byl příběh tohoto českého jidáše?
Mládí a začátky války
Měl šest starších sourozenců. Vystudoval základní školu a chvilku se živil jako dělník na stavbě. V roce 1933 podstoupil povinnou vojnu a absolvovoval poddůstojnické kurzy. V červenci roku 1940 utekl do Anglie.
V Anglii
V Anglii si nevedl špatně. Byl zařazen k automobilové rotě a přihlásil se pro speciální operace. Od září 1941 absolvoval výcvik a v lednu 1942 byl zařazen do skupiny Out Distance. Pochybnosti o své misi, pro kterou byl v Anglii vybrán, nikdy neměl a nebyly s ním absolutně žádné problémy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl Čurda zradit. S ostatními parašutisty se kamarádil a nikdy mezi nimi nebyly rozbroje.
V protektorátu
27. března 1942 byl vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava spolu s dalšími členy skupiny Opálkou a Kolaříkem. Přistání zkomplikovalo Opálkovo zranění, které při seskoku utrpěl, a také ztráta skoro veškerého vybavení. Úkryt s Opálkou hledali v Praze.
Atentát
Čurda v době atentátu onemocněl a poté odjel za svou matkou do své rodné vesnice jménem Nová Hlína. Tam se také dozvěděl o úspěšném atentátu svých kolegů.
Heydrichiáda a zrada Čurdy
Po třech dnech od atentátu Heydrich v nemocnici Na Bulovce zemřel. Hitler zuřil. Začaly razie v pražských bytech, popravy, zákaz vycházení a vypálení vesnic Lidic a Ležáků. Popravováni nebyli pouze podezřelí, ale celé rodiny. Čurda zřejmě tento psychický tlak a stres nedokázal unést. Denně četl v novinách dlouhé seznamy popravených. Když gestapo slíbilo 10 milionů korun za informace, které by je dovedly k dopadení pachatelů, a především by prominuli jakýkoliv trest, rozhodl se. Nejdříve poslal anonymní dopis na četnickou pátrací stanici. Tam byl dopis smeten ze stolu. Rozhodl se tedy jít rovnou na gestapo.
Gestapo Čurdovi nejdřív nevěřilo
16. června vyrazil do Prahy. Nevěděl, kde se parašutisté schovávají, ale znal všechny, kteří jim pomáhali. Když přišel na gestapo, nikdo z nacistů ani za mák netušil, co za poklad jim přišlo pod ruku. Nejdříve Čurdovi nevěřili, potom ale svůj názor přehodnotili. Čurda udal naprosto všechny. Dokonce udal i rodinu Bautzových, která mu po seskoku do protektorátu poskytla úkryt a zachránila mu de facto život.
Zapomenutý hrdina Aťa
Gestapo začalo pracovat na plné obrátky. Zatklo rodinu Moravcových, která u sebe ubytovávala a skrývala Gabčíka s Kubišem. Když vtrhlo gestapo do jejich bytu, stihla se Marie Moravcová otrávit kapslí s jedem. Její syn, devatenáctiletý Aťa, byl podroben neuvěřitelně brutálnímu a mučivému výslechu. I přes hrůzy, které na něm Němci prováděli, mlčel jako hrob. Jejich mučení vydržel snášet celý jeden den. Když mu však gestapo ukázalo uřízlou hlavu jeho matky, promluvil. V 19 letech vydržel dlouho snášet šílené nacistické mučení a dlouho odolával.
Co bylo s Čurdou po válce?
Parašutisté byli dopadeni. A nejenom oni. Gestapo se vyřádilo i na jejich rodinách. Rodina parašutisty Opálky byla vyvražděna. Zabiti byli dokonce i sestřenice a bratranci. Čurdovi opravdu odměna vyplacena byla, ale rozhodně ne v takové výši, jak gestapo slibovalo. I tak to byla na tu dobu opravdu hromada peněz. Až do konce války Čurda s gestapem spolupracoval a dále udával. Změnil si jméno a oženil se s Němkou. Později na něj zřejmě dolehlo svědomí a stal se z něj alkoholik. Gestapo se o něj kvůli tomu přestalo zajímat úplně.
Když skončila válka, přišel se sám udat na četnickou pátrací stanici v Manětíně. Byl okamžitě zatčen a následně odsouzen k trestu smrti oběšením. Ve svém závěrečném prohlášení odmítl žádat o milost.
V Nové Hlíně se na rodáka koukají jinak
Ve vesnici, kde žil a vyrůstal, na něj obyvatelé špatně nekoukají. Dle jejich slov, kdyby Čurda nezradil, čekal by je s největší pravděpodobností stejný osud jako Lidice a Ležáky. A co si myslíte vy? Udělal Čurda dobře? Jisté je to, že kdyby nezradil, gestapo by na úkryt parašutistů pravděpodobně nikdy nepřišlo.
