Facebook
Instagram
V únoru 1975 se v Praze na náměstí Republiky odehrála velká slavnost. V místě, kde dříve stával Novoměstský ústav šlechtičen, byl otevřen zbrusu nový výstavní obchodní dům Kotva, který se rázem stal tím nejluxusnějším v republice a špatně si rozhodně nevedl ani v rámci Evropy. Eskalátory, dveře na fotobuňku a na tehdejší dobu ohromné prostory lákaly lidi z celé republiky.
Co nám dnes v nouzovém stavu chybí nejvíc? Je toho asi dost a každý si ze zákazů, které nás obklopují, vybere to, co ho trápí nejvíc. Mnoho lidí si patrně postěžuje na nemožnost nákupů – zajít si do obchodního centra, kde najdeme doslova všechno, je pro nás samozřejmé. Pořád ale není tak daleko doba, kdy byl obchodní dům výsadou jen těch největších měst.
Moc lidí a málo obchodů
Když v roce 1970 došlo k přípravě stavby Kotvy, tehdy nejmodernějšího obchodního domu u nás, byl to výsledek diskuze probíhající v průběhu předchozí dekády. Tehdy se totiž ukázalo, že Praha trpí nedostatkem nákupních prostor. Původně bylo pro nový Ústřední obchodní dům vybráno místo poblíž Senovážného náměstí v Jindřišské ulici, ale později se vedení Prahy a jistě i další lidé, kteří o tak velké stavbě rozhodovali, přiklonili k druhému vybranému prostoru, tedy na rohu náměstí Republiky.
Historické prostředí pro nový obchod
Výstavbě tak rozsáhlého objektu v archeologicky zajímavém prostředí musel samozřejmě předcházet důkladný průzkum. Ukázalo se, že na tomto místě stával románský kostel svatého Benedikta z 12. století. Ani on ale nebyl první stavbou, která tady našla svoje místo. Mimo kostela objevili archeologové pozůstatky mnoha obytných domů, dokonce i městských hradeb z doby Přemysla Otakara II. Posledním domem, který tady před Kotvou stál, byl Novoměstský ústav šlechtičen.
Pátá v Evropě
Samotná stavba začala v roce 1972 a rozhodně nešlo o zanedbatelný projekt. V evropském měřítku patřilo Kotvě páté místo ve velikosti podobných výstavních obchodních domů. Na to mohli být představitelé státu patřičně hrdí. Pravdou je, že návrh a podoba Kotvy z architektonické dílny manželů Machoninových byly a dodnes jsou z pohledu odborníků hodnoceny pozitivně. Zákazníci zase oceňovali velikost prostor – přes 22 tisíc metrů čtverečních, které mohlo využívat až 75 000 nakupujících denně, o něž se staralo na 2 000 zaměstnanců obchodního domu. Navíc tady jezdily eskalátory, byly zde dveře na fotobuňku a před nimi z mříží v zemi proudící teplý vzduch, který v zimě zamezoval zbytečným tepelným ztrátám při davech neustále proudících dovnitř a ven – to všechno dodávalo Kotvě punc něčeho luxusního.
Stačily tři roky
Zajímavé je, že celý impozantní obchodní dům byl postaven za pouhé tři roky, což bylo na tehdejší poměry a možnosti skutečně rekordní tempo. Aby mohla Kotva vyrůst v tak krátkém čase, byla pro její výstavbu vybrána švédská firma SIAB. Ještě dlouho po otevření byl obchodní dům jakousi výstavní síní úspěchů státu, dokonce se tady natáčely i koprodukční filmy, jako byla třeba Lucie, postrach ulice. Kotva se stala nejluxusnějších obchodním domem v republice a směle se mohla zařadit mezi nejlepší v Evropě. Alespoň co se týkalo její podoby a velikosti, protože spousta zboží nebyla dostupná a mnohahodinové fronty se stály třeba na pračku, aniž by bylo jisté, že se dostane na každého. Stejně tak výběr byl oproti současnosti zanedbatelný.
Dnes je Kotva „jen“ jedním z mnoha obchodních domů v České republice. Velikostí a moderností ji sice mnohé předčily, ale pořád jde o unikátní stavbu, kam je dobré se dojít podívat – třeba alespoň na kávu.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Kotva
Od-kotva.cz
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
