Blanka (31): Prodloužený víkend s kamarádkami se zvrtl. Skončila jsem bez dokladů v cizím hotelovém pokoji

Bylo to poprvé po porodu, co jsem jela někam bez dítěte. Prodloužený víkend v Barceloně, čtyři kamarádky, hotel kousek od pláže. Těšily jsme se na sangrii, slunce a klid. Potřebovala jsem si oddechnout. Všichni mě v tom podporovali, syn byl u mých rodičů, mohla jsem vypnout. A že jsem to jako svobodná matka sakra potřebovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (31): Vrátil jsem se dřív z pracovní cesty. To, co jsem viděl přes klíčovou dírku, mi změnilo celý pohled na vztahy

Přehnala jsem to s pitím

První večer jsme si daly pár drinků. Nic divokého, jen jsme se dlouho neviděly a chtěly si popovídat. Druhý den jsme chodily po městě, smály se, fotily, jedly. Všechno bylo v pohodě. Večer jsme vyrazily do baru. Dlouho jsem nikde nebyla, bavilo mě být zase chvíli jen holka s kamarádkami, ne máma na plný úvazek.

Jenže jsem to s pitím trochu přehnala. Vím, že jsme se smály, že jsme tančily, že jsem šla na záchod... Pak mám okno. Probudila jsem se v cizím pokoji. Sama. Na sobě jsem měla včerejší šaty. První, co mě napadlo, bylo, že mě někdo znásilnil. Chtělo se mi zvracet. Všechno se mi motalo. Hledala jsem mobil – nikde. Peněženka? Taky ne. Pas? Zmizel.

Vyšla jsem na chodbu a poznala, že nejsem v našem hotelu. Zeptala jsem se první pokojské, kde to jsem. Neuměla anglicky. S třesoucíma rukama jsem sešla na recepci, kde mi řekli název hotelu, který jsem neznala. Chtěla jsem zavolat kamarádkám, ale neměla jsem jak. A hlavně – neměla jsem tušení, co se stalo. Nikdo tam nebyl, kdo by mi podal nějakou informaci. Jen prázdná postel a mžitky před očima.

Mohlo by Vás zajímat:

Bernard (41): Poslali jsme dceru se školou do zahraničí. Několik dní se nám neozývala a my pak zjistili šokující informaci

Všechny moje věci zmizely

Nakonec mě recepční pustil na internet a napsala jsem kámoškám zprávu přes messenger. Do dvaceti minut přijely. Přivezly mi aspoň žabky a mikinu. Společně jsme jely na ambasádu.

Vypadala jsem jako holka, co se opila a nechala se sbalit prvním chlapíkem, který se namanul. V tu chvíli jsem si ani nebyla jistá, jestli se to přesně takhle nestalo. Věci už jsem nikdy nenašla. Prý mě někdo viděl, jak nasedám se skupinkou kluků do taxíku.

Já si to nepamatuju. Možná jsem šla sama. Možná mě někdo někam zatáhl. Možná se nic nestalo. Ale to, že nevím, co bylo, mě děsí víc než cokoliv jiného. Domů jsem se vrátila s nouzovým pasem, hlavou plnou otázek a rozhodnutím, že už nikdy nebudu pít v cizím městě. A možná ani doma.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (35): Po návratu ze zahraničí jsem se chtěla vdát a usadit. Na úřadě mě ale čekalo šílené odhalení