Markéta se v manželství trochu nudí. Manžel pořád jen pracuje, aby zvládali platit hypotéku, ale jí chybí doba, kdy měli čas jeden na druhého a víc si užívali. Dokáže s tím něco udělat?
Když mi od cestovní kanceláře, se kterou jsem kdysi byla na dovolené, přišla informace o soutěži, ignorovala jsem ji. Moje kolegyně Aneta ale byla optimistická. Přesvědčila mě, že to mám zkusit. O měsíc později mi přišel dopis s oznámením o výhře. Byla jsem v šoku. To snad není možné! Vyhrála jsem týdenní dovolenou all inclusive v Řecku!
„Měla bys mi poděkovat,“ smála se Aneta. „Kdy letíš?“
„Nevím, jestli poletím,“ přiznala jsem.
Podívala se na mě a zamračila se. „Neblázni. Máš příležitost oddechnout si od nudného manžela a je to zadarmo. Proč váháš? Já bych jela hned. Koneckonců je to jen týden.“
Manžel už myslí jenom na práci
Měla pravdu. Z mého manžela se stal hrozně nudný chlap. Dřív jsme byli velmi aktivní. A nejde jen o večírky, prostě jsme trávili čas spolu. Jezdili jsme na kolech, chodili po horách... A teď? Teď ho ani nedonutím jít na obyčejnou procházku. Chybí mi doba, kdy mi nosil květiny nebo psal něžné zprávy. Jednou jsem se o tom zmínila Anetě. Řekla mi, že po patnácti letech manželství už nemůžu očekávat romantická gesta.
Posledních pár let se mi opravdu věnoval méně, protože víc pracoval, ale měl k tomu důvod. Přestěhovali jsme se do většího bytu a vzali jsme si hypotéku, kterou bylo třeba splácet. Bral si přesčasy a občas pracoval i o víkendu, ale řekl, že je to jeho povinnost jako muže. I proto jsem se cítila trochu hloupě, že bych měla jet na dovolenou, zatímco on bude chodit do práce.
Aneta do mě ale hučela tak dlouho, až jsem se rozhodla, že pojedu. Řekla jsem o tom manželovi. Myslela jsem, že bude proti, ale tvářil se lhostejně. „Škoda, že je to jen pro jednoho,“ poznamenal. „Ale víš co, na podzim si někam vyrazíme jen my dva.“
Hlavně ne na houby, pomyslela jsem si. „Opravdu nejsi naštvaný, že se mnou nepojedeš?“ zeptala jsem se opatrně. „Někdo musí vydělávat peníze...“ povzdechl si.
Manžel se změnil
Měla jsem z té dovolené trochu obavy, ale jakmile jsem přistála v Řecku, na všechno jsem zapomněla. Bylo to tam jako v ráji. Krásný výhled na moře, úžasný bazén a milí zaměstnanci hotelu, kteří se o mě báječně starali. Už první den jsem potkala skupinu Čechů, kteří sem jezdili každý rok. A tak jsem poznala Pavla. Byl příjemný společník a ukázal mi místa, na která bych se sama nikdy nepodívala.
Moc fajn se mi s ním povídalo, dokonce jsem dva dny po sobě zapomněla zavolat manželovi. Ale on taky nevolal. Tak co... Pro mě to byl jen nevinný flirt, ale ukázalo se, že Pavel čekal něco víc. Chtěl mě dostat do postele, i když věděl, že mám manžela. Odmítla jsem a on se naštval. A nakonec ještě řekl, že kdyby věděl, že se s ním nevyspím, věnoval by se jiné ženě. Jeho kouzlo vyprchalo a já zatoužila po svém pragmatickém muži.
Manžel mě překvapil. Nejenže pro mě přijel na letiště, ale navíc držel v ruce velkou kytici růží. „Stýskalo se mi,“ řekl, jakmile mě objal. „Ani nevíš, jak moc. Byl to jen týden, ale mám pocit, že jsem tě neviděl měsíc. Bavila ses dobře?“
„Ano, miláčku, ale slib mi, že mě už nikdy nenecháš jet na dovolenou samotnou. Bez tebe to nemá smysl...“ řekla jsem a políbila ho. Nemohla jsem mu přiznat flirtování s Pavlem, zvlášť když v sobě opět probudil romantika. Kéž by teď přestal pořád myslet na hypotéku a víc se soustředil na nás...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].