Eva (34): Dovolenou v Chorvatsku nám málem zničil neskutečně otravný pár. Museli jsme jim utéct

Příběhy o životě: Dovolenou v Chorvatsku nám málem zničil neskutečně otravný pár. Museli jsme jim utéct
Zdroj: Freepik

Eva se těšila na dovolenou v Chorvatsku. Chtěla si se svým partnerem odpočinout, prohlédnout památky a vyčistit hlavu. Plány jí narušilo seznámení s dvojicí Čechů. Byli tak otravní, že Eva a její partner před nimi museli utéct.

Jana Jánská
Jana Jánská 16. 08. 2025 04:00

Po měsících plných práce, závazků a každodenních starostí znamenala dovolená v Chorvatsku pro mě a mého partnera Dana víc než jen útěk od reality. Byla příslibem odpočinku a návratu k bezstarostným chvílím, kdy jediné, na čem záleželo, bylo být spolu. Měli jsme spoustu plánů: navštívit malebné ostrovy, procházet se přístavními městečky a užívat si večeře při západu slunce...

Rozhodli jsme se ušetřit

Náš první den v Chorvatsku byl zalitý sluncem. S Danielem jsme si dali lehký oběd na hotelové terase, vychutnávali jsme si čerstvý vzduch a výhled na blankytné moře. To odpoledne jsme se rozhodli půjčit si auto, abychom mohli prozkoumávat okolí. V půjčovně jsme potkali pár z Čech. Andrea a Petr na první pohled působili sympaticky, byli plní energie a – stejně jako my – těšili se na dobrodružství.

Navrhli, že bychom mohli jezdit společně a podělit se o náklady na pronájem auta. Souhlasili jsme, slibovali jsme si od toho příjemně strávený den. Jenže náš společný výlet poznamenaly drobné neshody. Andrea a Petr se už po cestě k prvnímu cíli začali hádat kvůli řízení. Zpočátku to působilo nevinně, ale postupně to bylo čím dál protivnější. Napjatá atmosféra nás provázela až do večera.

Poslouchala jsem jejich neustálé výměny názorů s rostoucí nervozitou a přemýšlela nad tím, jak se den, který měl být odpočinkový, změnil v nekonečný kolotoč hádek. S Danielem jsme si vyměňovali frustrované pohledy, protože jsme nevěděli, jak uniknout z té trapné situace.

Jsou hrozně otravní

Po návratu jsme si v našem pokoji sedli na balkon a probrali, co se stalo. Daniel je obvykle klidný, ale teď byl očividně rozhozený. Podíval se na mě utrápeně. „Co si o tom myslíš?“ zeptal se.

Povzdechla jsem si a zadívala se na klidné vlny, které ostře kontrastovaly s tím, co jsme zažívali celý den. „Jsem úplně vyčerpaná. Myslela jsem, že to bude příjemný den, ale místo toho jsme jen poslouchali jejich nekonečné hádky,“ přiznala jsem.

Daniel přikývl, jako by potvrzoval moje obavy. „Možná bychom zítra mohli zkusit strávit den jinak... bez nich,“ navrhl.

Ještě ten večer mi napsala Andrea a požádala mě o setkání v hotelovém baru. Souhlasila jsem, ale ne moc ochotně, protože jsem tušila, že to nebude nic příjemného. Mezitím si Petr stěžoval Danovi na Andreu. Byla jsem z jejich řečí vyčerpaná. Chtěla jsem se jim vyhnout, ale nevěděla, jak to udělat, aniž by došlo k nějaké trapné situaci.

Utekli jsme před nimi

Ráno jsme se s Danielem u snídaně rozhodli, že vyrazíme na celodenní výlet do hor, kde s trochou štěstí nebude signál. Byla to naše jediná šance uniknout napjaté atmosféře a najít znovu klid, po kterém jsme tolik toužili.

Jakmile jsme nechali městečko za zády, pocítila jsem úlevu. Krajina byla úchvatná a ticho, přerušované jen zpěvem ptáků, mě uklidňovalo. „Myslím, že přesně tohle nám chybělo,“ řekl Daniel. Neodpověděla jsem, jen jsem se usmála a chytila ho za ruku.

Cítila jsem, jak se mi vrací pocit svobody. Byli jsme sami a mohli jsme si užívat každou chvíli. Procházeli jsme se po prázdných stezkách, zastavovali jsme se, abychom obdivovali výhledy, a povídali si o našich plánech do budoucna.

Museli jsme jim zalhat

Poslední den před odjezdem jsme v hotelové hale nečekaně narazili na Andreu a Petra. Okamžitě jsem cítila narůstající napětí. Andrea ke mně přišla se semknutými rty. „Kam jste zmizeli? Měli jsme o vás strach...“ nadhodila, v hlase měla směs dotčenosti a obav.

Blbnou nám telefony. Asi si po návratu domů budeme muset koupit nové,“ zalhala jsem.

Petr jen pokrčil rameny, jako by ho to nepřekvapovalo, ale Andrea vypadala zklamaně. Ještě jsme si chvíli povídali, pak jsme se rozloučili. „Bylo fajn vás poznat,“ řekla Andrea, i když to neznělo moc přesvědčivě.

Když jsme odcházeli z hotelu, cítila jsem úlevu, protože to bylo naše poslední setkání. Došlo mi, jak rychle se vztahy můžou zkomplikovat a jak často se lidé chovají sobecky a neberou ohledy na pocity ostatních.

Je potřeba umět si nastavit hranice

Dovolená v Chorvatsku pro mě měla být únikem z každodenního života, ale nakonec to byla i lekce. Nepříjemná zkušenost s Andreou a Petrem mi ukázala, jak důležité je dávat na první místo své vlastní potřeby a pohodlí. Příliš často se necháme vtáhnout do cizích problémů a zapomínáme na to, co je pro nás opravdu důležité.

Navzdory nepovedenému začátku jsme si s Danielem dokázali najít klid a užít si společně strávený čas. Tahle dovolená mi ukázala, že někdy je potřeba udělat rozhodnutí, která se můžou zdát těžká, ale jsou nutná pro ochranu duševního zdraví.

Cestou domů jsem cítila, že i když naše dovolená nebyla dokonalá, přinesla mi cennou zkušenost. Uvědomila jsem si, že mezilidské vztahy jsou často složité, ale klíčem je umět naslouchat svému vnitřku, pečovat o své potřeby a umět nastavit hranice. Nakonec jsou to právě ty malé, ale zásadní kroky, které dělají život bohatším a spokojenějším...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Krajčovi otevřeně o 13 letech vztahu: Karin si dovolila být ženou a Richard přestal chodit naostro

Krajčovi otevřeně o 13 letech vztahu: Karin si dovolila být ženou a Richard přestal chodit naostro

Související články

Další články