Laura (43): Z dovolené jsem se vrátila znechucená. Kamarádčina dcera mi lezla neskutečně na nervy

Jsem rozvedená a mám dospělého syna. Ten už žije sám v podnájmu s přítelkyní. Mám hezký vztah a jsem ráda, že i v dospělosti jsme udrželi naši tradici, kdy spolu strávíme jeden týden v roce na nějakém zájezdě.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (73): Chtěla jsem náš rodinný dům předat jedinému synovi. Šokovalo mě, jaký s ním má plán

Hezký vztah syna s matkou není samozřejmostí

Celý život jsem si zakládala na tom, abych měla se synem hezký vztah. Povedlo se. Od jeho dvanácti let jezdíme pravidelně na společnou dovolenou. Buď se plácneme někde u moře, nebo jezdíme na poznávací zájezd. Letos jsme byli na jaře na Madeiře a vzali jsme to hodně sportovně. Denně jsme nachodili v průměru dvacet kilometrů.

Syn se minulý rok na podzim odstěhoval a s přítelkyní si pronajali byt. Ráda mladé zvu na nedělní oběd. Na oplátku mě oni občas vezmou na společný výlet. Zkrátka máme hezké vztahy, a moc si toho vážím. Synova přítelkyně Irena je bezva a já se snažím dávat jen vyžádané rady.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (58): Divím se sousedce, že nalévá pivo svým nezletilým dětem. Podle mě z nich vychovává alkoholiky

Dovolená s kamarádkou mi nesedla

Moje kamarádka Věra má dceru, které je sedmnáct let. S Věrou se setkáváme nejčastěji v centru města na kávě. Její dceru Věrušku znám a vždy na mě působila mile. A tak jsem souhlasila, že s námi pojede na týdenní poznávací zájezd. Budeme spát na jednom pokoji a užijeme si týden ve Španělsku.

Bylo to doslova peklo. Věruška nic nevydrží. Už po hodině jízdy autobusem byla nesnesitelná. Špatně se jí sedělo, v autobuse bylo vedro a nudila se. Skoro dospělý člověk a chovala se jako rozmazlené děcko. I její matka z ní byla rozladěná. Snažila se její reakce mírnit, ale moc to nepomáhalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (37): Bratr mi vyčetl, že dávám jeho dětem levné dárky. Jenže on má tlupu a já jen jedno

Už nikdy nejedu s jiným dítětem

Kdykoliv jsme měli program, kde se hodně chodilo, Věruška každou chvíli seděla na obrubníku: „Mami, já už ale nikam nejdu. Vedro je na padnutí a my se tady taháme po památkách. Zítra zůstávám na hotelu,“ rozčilovala se nahlas. ​Docela jsem se za ni styděla a navíc i na pokoji byla nepříjemná.

Vadilo jí, že hlasitě dýcháme při spaní. Vadilo jí, že nechceme puštěnou klimatizaci a radši dáváme přednost otevřenému oknu. Týden s Věruškou mi stačil. Považuji to za ztracený čas. Vůbec jsem si psychicky neodpočinula. Takové chování od syna neznám a až nyní poznávám, že cestování s rodinným příslušníkem nemusí být vždy hezké. O to víc si vážím svých vzpomínek a syna.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (28): Dnešní svět nechápu. Už i v pohádkách pro malé děti se objevují nebinární postavy